Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda opět předkládá balíček rozpočtových opatření, kterými chce dosáhnout v následujících letech konsolidace veřejných rozpočtů. Toto opatření se má tvářit, jako že rovnoměrně postihuje celou společnost. Ovšem pravda je někde jinde, jak už je z těchto vládních předloh zvykem.

Opatření, která nám vláda předkládá společně se skokovým snížením valorizace důchodů, jen redukují sociální pomoc státu a zejména u zvýšení DPH postihnou především nízkopříjmové skupiny obyvatel. Přičemž dopad těchto opatření na ekonomiku České republiky může být v současné době fatální. Rozumím vládě, že chce zvyšovat daně, u kterých je velká efektivita výběru. Nicméně zapomíná se na sociální dopad na společnost. Vláda se zkrátka rozhodla jít nadále cestou snižování životní úrovně občanů naší země a pomocí nejjednodušších řešení rychle naplnit poloprázdnou kasu. Bez jasné koncepce, bez ohledu na současný hospodářský stav země i bez analýzy reálného dopadu na společnost. Vláda opětovně navrhuje zvýšení DPH jako pověstný lék na všechno. Přitom již nyní na vlastní kůži můžeme zažít, jak takováto neodborná domácí léčba dopadá.

Podle posledního údaje Českého statistického úřadu hospodářství kleslo meziročně o 1 procento. Je to zejména kvůli tomu, že se snižuje spotřeba domácností, za což můžou právě zvýšené nepřímé daně. Již v současné době se dramaticky zvýšil počet lidí, jimiž se vyplatí jet raději na nákup do Německa, Rakouska či Polska. Už i lidem, kteří bydlí nad (do?) 80 km od hranic, stojí podle nich za to, jet na běžný nákup do zahraničí, protože se jim to vyplatí. Něco o tom vím, protože sám bydlím kousek od hranic.

I Ministerstvo financí připustilo, že se už letos stanovený cíl na výběr daně nepodaří naplnit. Další zvýšení DPH ekonomiku opět přiškrtí a ta v lepším případě bude maximálně stagnovat. Výběr daně poklesne. V důsledku vyšší DPH lze předpokládat, že Českou republiku čeká růst inflace a v důsledku toho opět nižší reálná spotřeba domácností. Již nyní utrácejí lidé poněkud méně, než se předpokládalo. Lidé na růst DPH z 10 na 14 % zareagovali jako obvykle jinak, než ministerstvo čekalo. A stát tak již nyní vybírá méně peněz, než původně počítal. Jako obvykle.

Zvýšení DPH od příštího roku by podle analytiků snížilo ještě více kupní sílu domácností, a to o stovky korun měsíčně. Podle poradenské společnosti Mazars (?) se např. u průměrné domácnosti se dvěma dětmi sníží kupní síla o 250 až 300 korun měsíčně, důchodcům o 70 až 80 korun měsíčně. Proto se domnívám, že zvýšení DPH v současné době je možné označit za ekonomický nesmysl.

Ano, vím, že existují mnozí analytici tuzemských bankovních domů či finančních institucí, kteří nápad kvitují. Dovolte mi, abych citoval jednoho z nich, který spočítal, že peněženku každého občana České republiky zatíží navýšení o dodatečných 220 korun a to je prý schůdné. S tímto rozhodně nemohu souhlasit. Klasik říká, že dobrý ekonom bere v potaz i to, co není vidět. A já mám dojem, že vláda při svém rozhodování bere v potaz právě jen to, co je vidět a co chce vidět. Členům vlády už myslím naskakují dobře viditelná virtuální čísla vyšších daňových výběrů, o kterých se domnívají, že povedou k rychlejšímu ozdravení veřejných financí. A nevidí nebo vidět záměrně nechtějí to opravdu podstatné, to, co by si už konečně vláda měla uvědomit, že pro řadu lidí je v dnešní ekonomicky náročné době 220 korun nezanedbatelná částka rodinného rozpočtu, že jakékoli další navýšení daní snižuje motivaci lidí řádně je odvádět.

A vůbec tyto rychlé změny nejsou dobré ani z pohledu podnikatelského prostředí. Vědí nyní podnikatelé, jaká budou daňová pravidla pro příští rok? Řekl bych, že nevědí. Stát sice podporuje investory, aby v České republice investovali, ale sám jim vytváří velice nejisté hospodářské prostředí. Z hlediska konkurenceschopnosti není možné, aby podnikatelé díky neustálým změnám nebyli schopni plánovat na období delší než jeden rok.

Chce se mi skoro říct, co kdyby vláda nedělala s daněmi alespoň jednou vůbec nic? Co kdyby pořád všechno neměnila a nechala by lidem a podnikům klid na práci? Nechat lidi oddychnout a ekonomiku samu zregenerovat. Nelze přece neustálé výkyvy ekonomiky řešit rozsáhlými daňovými změnami na úkor sociálně nejslabších. Český daňový systém by měl být přece dlouhodobě stabilní. Zahraniční zkušenosti přitom potvrzují, že nejlepší daňová reforma je deset let klidu a stability bez výrazných daňových změn. Pozornost by měla směřovat k zefektivnění veřejných zakázek a boji s finanční kriminalitou, což jsou všechno černé díry, kterými v uplynulých letech unikla a stále uniká spousta dnes tolik potřebných miliard.

Přiznejme si, že nám chybí účinné nástroje k omezení šedé ekonomiky a daňových úniků. Kdyby v české ekonomice byly všechny výdaje státu opodstatněné, transparentní a užitečné, pak by bylo rozumné daně zvýšit, než aby se stát zadlužoval. V takové situaci ale v České republice rozhodně nejsme. Daně jsou jednak vysoké a za druhé stát obrovsky plýtvá všude, kam se podíváme. Proto by se vláda měla raději zaměřit na to plýtvání a zefektivňovat vlastní činnost a hospodaření. Postupné zdražování základních potřeb pro nejchudší opravdu není cesta z krize. Tyto kroky povedou ještě k vyšší ekonomické nestabilitě a sociálním nepokojům. Je to salámová metoda, která, jak vidíme, se vrací každý půl rok a daně neustále plíživě zvedá. Vláda by se měla snažit především o střídmost a transparentnost na výdajové straně a ne zvyšovat daně, aby se dodatečně daňové příjmy mohly zase časem stát jen zdrojem dalšího utrácení. Vláda by si měla uvědomit, že její experimenty s rozpočtovými opatřeními mohou mít nedozírné důsledky na společnost a zvýšit již tak napjaté sociální klima ve společnosti.

A nejsou to jen má slova. I guvernér České národní banky v dubnu uvedl, že rozpočtová opatření vlády letos sníží výkon ekonomiky o 0,4 procentního bodu a centrální banka tak letos očekává stagnaci ekonomiky. Bez vládních opatření by ekonomika rostla o 0,4 procenta. Loni fiskální konsolidace vlády snížila ekonomický růst o 0,6 procentního bodu na 1,7 procenta. Bez úspor by ekonomika stoupla o 2,3 procenta, jak vyplynulo z prezentace guvernéra České národní banky.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, k tomu bych chtěl závěrem doplnit, že současná vláda má velmi nízkou důvěru veřejnosti, protože svou politikou neustále snižuje životní úroveň občanů naší země. Neustálé zdražování potravin a léků, zvyšování nákladů na bydlení, zrušení základní slevy na dani pro pracující seniory a postupné zvyšování komunálních poplatků povede k ještě větší chudobě nízkopříjmových skupin obyvatel, jako jsou senioři a osoby zdravotně postižené apod. Proto apeluji na členy vlády, ale i poslance, kteří zvednou ruku pro tento návrh, aby vyšli ze svých teplých kanceláří a zašli mezi tyto normální lidi a zeptali se jich, jak se jim v dnešní době žije. Špatně.

Podobných špatných věcí v tisku 695 je podle mého názoru více, a proto navrhuji návrh zákona zamítnout již ve druhém čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad sociální demokracie.)