Velkoplošné byly národní parky, chráněné krajinné oblasti. Při troše snahy se v tom ještě člověk orientoval. Trošku záhadnější byly takzvané „zóny klidu“. Každý je znal z turistických map, ale nebylo úplně zřejmé k čemu jsou. Kdykoliv jsem do zóny klidu vstupoval, napadalo mě, jestli tu není přikázané bavit se jen šeptem. Spíše empiricky jsem dospěl k přesvědčení, že to jsou území, kde „lišky dávají dobrou noc“. Zcela správně! Účelem tohoto druhu územní ochrany však nebylo primárně zachování biotopů lišky obecné, ale spíše zachování rekreačního potenciálu území. Zóny klidu tedy byly spíše o klidu pro lidi než pro zvířátka.

Zahušťujeme a komplikujeme

Do roku 1992 to všechno dávalo smysl. Pak se ale seznam kategorií začal rozšiřovat o prvky, jejichž existence je zdůvodňovaná tak komplikovanými teoriemi, až se skoro zdá, že je fakt potřebujeme.

Nejprve to byly územní systémy ekologické stability se svými biocentry, biokoridory a interakčními prvky. A také významné krajinné prvky.

A po tzv. euronovele zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2004 přibyly 2 skutečně bizarní kategorie. Jsou výrazně odlišné, ovšem obě jsou součástí tzv. soustavy NATURA 2000.

Přestože považuju kategorii EVL – evropsky významných lokalit za výrazně nebezpečnější a škodlivější, budu se nyní věnovat tzv. „ptačím oblastem“.

Vyvolení

Ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě směrnice 2009/147/ES. Také se ptáte, proč máme území, kde se chrání zrovna ptáčci? A proč nemáme území, kde by se chránili třeba hlodavci? Víte, není problém naskládat zdánlivě neprůstřelné, jakoby vědecké, argumenty. „Ptáčci jsou velmi často na vrcholu potravinové pyramidy. A tam, kde je pestrost ptáčků, tam je příroda jakš takš v rychtiku, takže ji musíme více chránit.“ To u hlodavců neplatí. Dobře, ale co třeba obojživelníci? „Obojživelníci jsou přeci v mokřadech. A těch není tolik a většinou je chráníme nějakým standardním způsobem - bývají to často přírodní rezervace, atd...“ Zdůvodnit lze vše.

O čem si krajinní ekologové štěbetají???

Čert ví, co je na tom pravdy, avšak v kuloárech krajinně-ekologických a ochranářských konferencí zaslechnete příběhy pikantní až konspirační. A tak se říká, že příslušné směrnice, týkající se NATURY 2000, podpořili Britové teprve poté, co kromě evropsky významných lokalit prosadili zřízení ptačích oblastí. Je totiž oblíbenou kratochvílí Britů tzv. birdwatching, čili šmírování ftáků, za kterým jsou ochotní vypravit se i za La Manche. Snad se jim nechtělo příliš vyptávat místních, kde v jejich krajích je vyšší koncentrace opeřenců, a pěkně v mapách namalované ptačí oblasti jim hledání zjednoduší.

Teď je ta správná chvíle na pomstu!

Vyzývám tímto Evropskou komisi. Máte jedinečnou příležitost pomstít se ostrovanům. Ihned po Brexitu navrhněte zrušení ptačích oblastí a vymažte je z map!

Ing. Marek Štěpán, krajinný architekt, kandidát koalice Svobodní a Soukromníci ve volbách do zastupitelstva Zlínského kraje 2016