Dvanáct miliard korun navíc do obecních a městských rozpočtů, konec diskriminace menších sídel ve prospěch čtyř velkých metropolí a zásadní omezení korupčního potenciálu v dotační politice – to jsou hlavní změny, které reforma rozpočtového určení daní přináší. „Obcím v České republice toto opatření přinese spravedlivější financování, většina z nich si výrazně polepší,“ říká předsedkyně senátního klubu TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová a dodává: „Například statutární město Jablonec získá navíc dvacet jedna milionů korun, které se mohou využít k financování škol a školských zařízení nebo ke zlepšení dopravní infrastruktury.“

Proti nespravedlivému přerozdělování daní bojovali komunální politici už od roku 2006. TOP 09 a Starostové nyní celý proces dovršili. „Osobně jsem za změnu rozpočtového určení daní bojovala od roku 2006, vedle dalších aktivit jsem v tomto roce založila petici Iniciativa za živý venkov, jako starostka Rokytnice jsem spolu s obcemi Suchá Loz a Vysoké Pole podala ústavní stížnost kvůli diskriminaci občanů malých měst a obcí,“ popisuje počátky snah, které vedly k dnešnímu schválení, senátorka Jana Juřenčáková. Ta také stála v čele Smlouvy obcí a měst proti daňové diskriminaci, která od 12. 6. 2007 sdružovala obce napříč politickým spektrem a ze které na začátku roku 2008 vzniklo Sdružení místních samospráv.

Novela přiblíží systém financování samospráv podmínkám, jež platí ve většině evropských zemí. „Změna RUD nejvíce pomůže obcím od pěti set do padesáti tisíc obyvatel. Právě ty na nespravedlivý systém dělení daní dosud nejvíce doplácely,“ říká Petr Gazdík, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové.

Novela RUD ubírá z rozpočtu velkým metropolím, Praze 653 milionů, Brnu 204 milionů, Ostravě 159 milionů a Plzni 90 milionů ročně. Kromě Prahy si však přilepší v úhrnu všechny kraje, a to především díky tomu, že návrh do rozpočtového určení přidává prostředky původně určené na národní dotační tituly. Toto opatření starostové vítají, nárokové čerpání je podle nich totiž transparentnější a vylučuje korupci či klientelizmus, s nimiž se v praxi při přidělování těchto prostředků někdy setkávali.

„Dosažený politický konsenzus jednoznačně vítám a podporuji jej, a to přesto, že padesát sedm obcí, které mají malý počet obyvatel a velký katastr, tímto přichází o statisíce,“ říká senátor a starosta Božího Daru Jan Horník. „Osobně jsem jako zákonodárce ve střetu zájmu, protože reprezentuji právě jednu z těchto obcí jako starosta. V tomto případě je však zapotřebí nadřadit zájem většiny nad zájmem jedné z ‚poškozených‘ obcí,“ dodává.

Zákon nyní ještě posoudí prezident republiky.