Podstatou demokracie je totiž svobodné vyjadřování názorů. Nejsme ve středověku, kdy jediný správný a morální názor byl názor katolické církve. Možná budu za svůj názor označen za kacíře. Stejně jako můj jmenovec Jeroným Pražský, který byl v roce 1416 upálen na hranici za to, že kritizoval touhu církve po majetku. Naštěstí máme demokracii a takový osud mě nečeká. Ostatně soudím, že svůj názor na demokracii v jednom z rozhovorů jasně projevil pan kardinál Duka sám. Když největší demonstraci od roku 1989 na Václavském náměstí označil za začátek směřování k ochlokracii – vládě lůzy.

Podstatou demokracie je v ústavě obsažený článek pravící, že lid je zdrojem veškeré státní moci. A přesto, že 80% občanů naší země je proti tomuto způsobu vyrovnání s církvemi, vznikla dohoda mezi několika jedinci -představiteli vlády založené na přeběhlících a církvemi, která má zavázat a zadlužit stát na desítky let dopředu. Bez referenda nebo alespoň konsenzu ve společnosti.

Podstatou demokracie je rovný přístup ke všem občanům a institucím. Není tedy správné, aby církve obdrželi finanční náhradu, která je vypočítána jako čtyřnásobek tržní hodnoty zemědělské půdy. Ostatní restituenti dostávali sotva zlomek.

Nechci připustit přepisování českých dějin. Nechci připustit, aby byl církvím vracen majetek, který byl zabaven pozemkovými reformami za TGM a Edvarda Beneše v letech 1919 a 1947. Zákon je totiž záměrně zkonstruován tak, že nebude přihlížet k rozhodnutí o záboru, ale pouze k datu, kdy byla změna vlastnictví vyznačena. Tím bude obejita pozemková reforma a církev dostane více, než fakticky vlastnila k 25.2.1948. Ústavní soud konstatoval nutnost vyrovnání s církvemi, nikoliv povinnosti nahrazovat a vracet majetek zabavený dávno před únorem 1948.

Sociální demokracie svou kampaní neútočí na církev, svobodu vyznání či vyrovnání jako takové. Ostře ale odmítáme způsob, který ODS, TOP 09 a přeběhlíci z LIDEM zvolili. Způsob, který dlouhodobě poškodí občany naší země a církvím, byť si to dnes nepřipouští, sebere značnou část příznivců a důvěryhodnosti.

(uveřejněno v Lidových novinách)