NATO vyhlásilo na summitu jako prvního nepřítele Rusko. A poprvé řeklo, že ten zbrojní nástup Číny je „výzva“. Čili Rusko je „hrozba“, Čína je „výzva“. Je to dobré pořadí?

NATO se asi spletlo, aby drželo krok s Bidenem, který si v projevu, jímž chtěl zrušit plánovanou tiskovou konferenci s Putinem, třikrát spletl Sýrii s Libyí. Nebo pravá ruka neví, co dělá levá. V tutéž dobu jeden z nejvyšších amerických generálů Mark Milley upozornil, že Čína „zvyšuje vojenskou kapacitu velmi vážným a vytrvalým tempem, mohla by ohrožovat světovou stabilitu a mír a představuje pro USA vojenskou hrozbu číslo jedna“. Rusko, pokud víme, ohrožuje vojensky přímo jen Donbas a Vrbětice. Ledaže jsme ta slovíčka chybně pochopili, a NATO tím chtělo říct, že zatímco Rusko nás jen straší, Čína už nás vyzývá?

Ale buďme k Rusku fair. Je uváděno na druhém místě ve zkratce CRINK (China, Russia, Iran, North Korea), kterou se teď označuje společná hrozba i výzva těchto čtyř zemí vedoucích proti Západu „šedou válku“, též v západních zpravodajských kruzích přezdívanou „ghost attack“, doslova „útok duchů“ čili neviditelný či nepozorovatelný. Ten tedy je konečně zpozorován, alespoň v těch kruzích zpravodajských – zvaných anglicky „intelligence community“, což jsem nedávno v jednom TV filmu slyšel předabované jako „inteligentní komunita“. Akorát, že možná nebylo zcela zpozorováno vše, co k takovémuto útoku patří.

Jako třeba ten „čínský virus“, jak jej pojmenoval Trump, tehdy za to byl kritizován, ale dnes už víme, že jej pojmenoval správně?

Je zábavné, jak se někdejší zakázaná a málem i z internetu vycenzurovaná „dezinformace“ a „konspirační teorie“ najednou stává pravdou. Tedy aspoň v potvrzení, že skutečně šlo o umělý laboratorní produkt, ne přírodní virus. Teď ještě bude možná chvilku trvat než se verze, že se to stalo omylem nebo nedbalostí, přechýlí v pravděpodobnost a možná nakonec jistotu, že to bylo úmyslné, a dokonce součást oné šedé války. A dokonce dlouhodobá strategie, která už je několik let v chodu. List Epoch Times, který sleduje činy čínských komunistů, teď zveřejnil projev, který už v roce 2005 pronesl ministr obrany Chi Haotian (anglický přepis jména). Obsahuje takovéto perličky: „Jen použitím neničivých zbraní, které zabijí hodně lidí, dokážeme porazit Ameriku... Biologické zbraně jsou bezprecedentní svou bezohledností, ale jestli nebudou umírat Američané, budou umírat Číňané... Naše vojenská strategie je ve skutečnosti namířena na USA a přípravy dalece přesahují útočná letadla nebo družice...“

To zní jako dokonalý hoax...

Už od loňska leží u FBI výpověď uprchlé čínské vědkyně Yan-li-Meng, že laboratoře ve Wu-chanu řídí armáda. Teď to FBI potvrdil další, z bezpečnostních důvodů veřejně nejmenovaný vysoce postavený uprchlík z čínské Obranné zpravodajské agentury s přímými znalostmi programu biologických zbraní. A na covid zemřelo 600 tisíc Američanů, destrukci ekonomickou nechme stranou. Hoax nehoax, když ti někdo opakovaně vyhrožuje zabitím, je dobrý nápad mu to věřit, praví izraelské přísloví. A mimochodem, tato přeměna „dezinformace“ ve skutečnost by nám měla sloužit jako varování před „bojem proti dezinformacím“, jaký chystá paní eurokomisařka Jourová.

Ledaže by dokázala identifikovat konkrétně dezinformace čínské? Nebo ruské? Tedy takové, které nás přímo ohrožují?

Identifikovat ano, polemizovat a vyvracet ano, cenzurovat ne. Je přece v zájmu naší bezpečnosti vědět, jaké má kdo vůči nám záměry, kdo je náš nepřítel a co na nás chystá. A kdo má rozhodovat, co je dezinformace, když se nám před očima jedna dezinformace mění v pravdu? O ruských dezinformacích pomocí všelijakých internetových Sputniků víme, ty čínské nám zatím unikaly. A teď se třeba dočítáme z Itálie, která se zapojila do globálního čínského projektu Pás a cesta, jak hluboce Čína svou propagandou infiltrovala italská média včetně veřejnoprávních a dokonce i Berlusconiho. Články vycházejí pod jménem „Cinitalia“ a jsou dodávány přímo z čínského velvyslanectví. Obsahují takové „informace“, jako třeba že celá ta mezinárodní aféra kolem perzekvovaných Ujgurů je jen americká propaganda. Nebo reportáže z Wu-chanu, jaká je tam pohoda, vše funguje a všichni se radují. Nebo články obdivující Čínu, jak vyřešila chudobu. Italská agentura ANSA denně přebírá reportáže od agentury čínské, aniž by veřejnost informovala, že to nejsou její reportáže vlastní. Dostávají je zadarmo, tak je zveřejňují. Americkým médiím za zveřejnění svých článků Čína platí, tak i ta se čínskou propagandou hemží.

Summit G7 měl na Čínu dvě přání: Aby přestala utiskovat Ujgury a aby se zapojila do „boje proti změně klimatu“. Je to něco, čím Čínu Západ může zaujmout? A má vůbec nějaké možnosti, jak na ni v tom směru tlačit?

Nedovedu si představit jaké. The Times nedávno zveřejnily tabulky znečišťovatelů klimatu. Čína je na prvním místě, s dvojnásobnými emisemi nad druhým znečišťovatelem Spojenými státy. Perzekuci Ujgurů popírá, třebaže se už běžně ví, že jich má dva miliony v koncentrácích, na otrockých pracích a převýchově. Ale na reakci Západu je pozoruhodné to, jak se zasahuje o práva muslimských Ujgurů a skoro vůbec nezmiňuje duchovní hnutí Falun-gong perzekvované v podobných počtech, a ještě krutějšími metodami. Rovněž pozoruhodné je, že proti perzekuci muslimských bratří vůbec neprotestují muslimské země. Připomíná to mlčení západních křesťanů nad perzekucí svých bratří v zemích s islámskou většinou.  

Kromě obecného souhlasu, že „je nutné naléhavě pokročit k zabezpečení planety“ a stanovení několika cílů snížení emisí, se toho na G7 moc nedohodlo...

„Ochránit 30 procent souše i oceánů do konce desetiletí“ nezní moc ambiciózně, zvlášť není-li přesně vysvětleno jak. „Snížit do roku 2030 oproti 2010 emise uhlíku o polovinu“ předpokládá odbourání uhelné energetiky „co nejdřív“, a fázované vylučování automobilů na pohon benzinový a dieselový. Nevypracovali přesný plán, jak a kdy a čím vyloučené zdroje nahrazovat. No a Čína v tom bude pokračovat, takže to bude ono příslovečné čůrání proti větru.

Ale Johnson s Bidenem se dohodli ještě na jednom vylučování. Budou se „bránit proti vměšování prostřednictvím dezinformací a jiných zlomyslných vlivů, a to i ve volbách“. A vydají k tomu účelu nové zákony. Británie chystá nový „zákon o on-line bezpečnosti“ umožňující zablokování sociálních sítí, které nevymažou „dezinformace, které jsou legální, ale škodlivé“. Tím myslím oba přetrumfnou i paní Jourovou.

A ještě jedna perlička z G7. Aby tam mohlo přistát americké prezidentské letadlo, Británie musela přistavět novou ranvej a stálo ji to skoro 8 milionů liber.

G7 se soustředila na uhlíkové emise, ale nezapomněla na jiné ekologické problémy způsobené člověkem? Jako hromadění plastů, nedostatečnou likvidaci odpadků...

Na ty teda zapomněla úplně, ale taky třeba na to, že Středozemní moře je na pokraji odrybnění, nebo že na znečištění ovzduší taky neblaze působí plýtvání potravinami. Rybolov ve Středomoří není udržitelný, varuje Food and Agriculture Organisation OSN sídlící v Římě. Italští rybáři počítají, že dnes vyloví setinu toho, co lovili jejich dědové před půl stoletím. Některé klasické středomořské druhy ryb – jako kdysi častý lahůdkový „dentice“ čili zubatec – už řadu let neexistují. Langusty a krabi jsou už vzácné pochoutky, mušlí a krevet je čím dál míň. Ale jsou tím vinni sami italští rybáři, kteří přešli na vylovování mořského dna obrovskými sítěmi. To je teď zakázané, protože ničí celé mořské ekosystémy.

Takže když mořskou rybu, tak raději atlantickou?

Rozhodně. Co ještě ve Středozemí zbývá, nechme Středomořanům. Jinak se nám brzy stane, že na dovolené u italského moře dostaneme leda tak pizzu.

6,5 milionu tun čerstvé potravy vyhodí do odpadků každý rok Britové. A Britové možná nejsou nejhorší plýtvači, ale rozhodně ne jediní. Čím to je?

Zhoršilo se to hlavně tím, že supermarkety vám vnucují víc, než stačíte sníst. Dělají to jednak předražením malého balení, jednak slevami jako 3 za cenu 2, nebo poloviční cena za druhý kus. Pak toho lidé mají plné ledničky, zapomenou hlídat zbytečně uspíšené datum prošlosti, a pak vyhazují potravu, která by ještě pár dní přežila. No a rozmazlené děti, ale i dospělí, vyhazují nedojedené porce. A je to nejen plýtvání jídlem, ale taky extra emise ekologicky škodlivých plynů jeho hnitím a spalováním. Někdo spočítal, že těch 6,5 milionu tun potravinového odpadu se rovná výfukům ze 2 milionů aut. Emise z vyhozených potravin tvoří o trojnásobek skleníkových plynů více než letecká doprava. A to se ani nebavíme o ceně vyhozených potravin, odhadnuté na 900 milionů liber a o těch tunách plastových odpadů, do nichž se nám potrava balí a které zasviňují půdu a moře. Hlad a bídu na nás.    

„Migrantské armády buší na dveře Evropy“, řekl nedávno Orbán. Že by trochu drsné a emočně vyšponované rčení?

Orbán je holt svérázný. Ale letos se migrace zase rozhýbala a tlačí na celé evropské Středomoří. Víc politiků si už uvědomuje, že imigrace nemůže pokračovat donekonečna, do Evropy chce podle nedávných průzkumů imigrovat až 750 milionů Afričanů a Asiatů. Jak vyhraněné problémy s tím má třeba Francie, už víme, Itálie není moc pozadu. Zrovna tento týden se v Miláně řeší – vlastně neřeší – africká tábornická okupace širokých prostorů okolo hlavního nádraží. Brání se Řecko, které během jednoho dne znemožnilo na turecké hranici vstup 10 tisícům migrantů, mimo jiné zvukovými děly. Dánsko bude lifrovat migranty do Afriky, kde bude kádrovat jejich oprávněnost na azyl. Já jsem něco podobného – akorát na řeckých ostrovech – navrhoval před nejmíň pěti lety. Prezident Zeman to pak navrhl na jakési mezinárodní konferenci a vynadali mu rasistů.

A co vás tentokrát pobavilo nebo rozesmálo?

Islamistická kongresmanka Ilhan Omar si tvítla, že USA a Izrael jsou jako Hamás a Hezbolláh. Dostala za to sprdunk od Hamásu, co si to dovoluje jej přirovnávat k USA a Izraeli.

Biden na reportérskou otázku, co řekne Putinovi, odpověděl jasně a srozumitelně: „Taky se směju. Uh, no koukejte, on dal jasně najevo že, uh... Odpověď je, věřím, že on v minulosti, uznal, že jsou určité věci, které udělal nebo by udělal... a myslím, že na tom moc nezáleží.“

A Boris Johnson na závěr konference G7 řekl toto: „Budujeme znovu lépe společně a budujeme lépe zeleněji a budujeme lépe férověji a budujeme lépe rovnoprávněji a genderově neutrálněji – a možná i feminističtěji. Co vy na to?“ A komentátoři si lámou hlavu, jestli si ještě dělá srandu, nebo už mu po setkání s Bidenem taky měkne mozek.

• Knihy Benjamina Kurase naleznete zde