Jak vnímat převzetí iniciativy řešení ukrajinské války Donaldem Trumpem a jeho administrativou? Co z toho vzejde pro Evropu? Máme mít radost? Podle Erika Besta to není jednoznačné. „Něco nás bude těšit, něco naopak. Když vládní zmocněnec pro Ukrajinu pan Kopečný mluví o tom, že je Evropa v panice, tak bych řekl, že by tuhle situaci měli evropští politici brát spíš jako příležitost. Místo toho všichni kritizují, co Trump dělá a je to vydáváno à priori za negativní,“ uvádí pozorovatel.

„K ničemu pozitivnímu to nepovede a jen to prodlužuje agónii Evropy, která by se ráda snažila zůstat relevantní, ale otázkou je, zda se jí to podaří zaváděním dalších, nových sankcí proti Rusku a celkově opačným přístupem, než zvolil Trump. Donald Trump chce jedno, Evropa chce opak a propast mezi Spojenými státy a Evropou se bude jen prohlubovat,“ říká Best pro ParlamentníListy.cz.

Evropa svým přístupem může podle jeho slov zůstat zcela odříznutá od zbytku světa včetně Spojených států. „Postup EU by měl smysl, pokud by sankce obecně měly nějaký efekt. Umím si také představit, že by Evropa Trumpovi řekla, že s ním bude spolupracovat a tlačit na Rusko sankcemi, zatímco Trump naopak bude uvolňovat. Potom by sankce bylo možné použít jako tlak na Rusko při vyjednávání. Jenže taková kooperace Evropy s USA tu není. Sankce proto nemají žádný vliv a to je zásadní problém od začátku. Protiruské sankce byly od začátku kalibrované tak, aby příliš velký vliv neměly, protože kdyby měly velký vliv na Rusko, měly by zároveň příliš velký vliv na Evropu a to politici nechtěli,“ analyzuje Erik Best.