Spousta informací se pořád točí okolo Bidena a jeho politiky, která se zjevně snaží negovat všechny „trumpovštiny“, bez ohledu na to, zda to prospívá, či škodí Americe a tomu, co ještě zbývá ze svobodného světa. Přerušení stavby mexické hraniční zdi s nekontrolovanou migrací způsobilo v jižních státech USA uprchlickou krizi nebývalých rozměrů, s problémy opuštěných dětí, pašeráky drog a nárůstem kriminality. Zrušení „neekologického“ plynovodu připravilo o práci desetitisíce Američanů. Do toho teď uvolnění peněz a zrušení sankcí Íránu – jaké to by mohlo mít následky?

Ve Vídni se dohodlo zrušení přibližně tisícovky ekonomických sankcí u pojišťoven, na lodní dopravu a export ropy, zavedených Trumpovou administrativou. Íránu se tedy vrátí asi 150 miliard dolarů. Z těch si přilepší íránské zbrojení a terorismus, jejich dosavadní rozpočet odhaduje Times of Israel na ročně 16 miliard věnovaných na íránské milice v Iráku a Sýrii, Hizballáh v Libanonu a Hamás v Gaze. Další sumy urychlí jaderný výzkum podle mnoha odborníků už nezpochybnitelně směřující k jaderné zbrani. Jestli se Biden těšil na reciproční vstřícnost, nový íránský prezident Raisi ho z nadšení ihned vyvedl odmítnutím jeho navrhované „druhé fáze jednání“, v níž by se Írán zavazoval ke krocení jaderného programu a zastavení podpory terorismu na Blízkém východě.

A následky? Ohrožení celého blízkovýchodního regionu: nejen Izraele, ale i sunnitských arabských zemí jako Emiráty a Saúdská Arábie, a destabilizace Iráku a Sýrie. Taková pro začátek lokální permanentní válka, s jejímž rozšířením na své zájmy by Západ raději měl počítat a připravovat se na ni.