Pane profesore, na začátek bych se ještě vrátila k případům hromadné střelby v texaském El Pasu a ohijském Daytonu. Celkem zemřelo 29 lidí, desítky dalších utrpěly různá zranění. Masakr v El Pasu je vyšetřován jako možný zločin z nenávisti. Případ je hodnocen jako vnitrostátní terorismus. Druhý střelec měl být levicovým extremistou. K další střelbě došlo včera ve Filadelfii, podle prvních zpráv bylo zraněno šest policistů. Když se hovoří o důvodech, jsou zmiňovány duševní nemoci, nenávist, rasismus, xenofobie, sociální sítě, přístup ke zbraním atd. Jaký je podle vás?

Diskuse se vede kolem nasycenosti americké společnosti zbraněmi. Druhý ústavní dodatek, z něhož je v USA odvozováno právo na zbraň, byl přijat na konci 18. století. Bylo to v době, kdy Amerika předpokládala, že nebude mít velkou parazitní armádu a milice byly vnímány jako instituce, která má zajistit bezpečnost nejen jednotlivců, ale i revoluce. Dnes v USA vidíme mohutnou stálou armádu, velké zbraňové systémy a nekonečnou nasycenost zbraněmi – předpokládá se, že na jednoho obyvatele je tam 1,2 zbraně. Ve skutečnosti ale není o mnoho vyšší než např. v Kanadě. To znamená, že důvod k masovému zabíjení a vraždám bude pravděpodobně jiný. Podle analýzy BBC se zabitím během kriminálního činu je v USA spojeno 73 % incidentů,  v Kanadě 38 % a v Anglii plus Walesu 3 %.

Zpravidla se říká, že americká společnost je předrážděná, vystrašená nejrůznějšími lobbisty a politiky. Reakce na nebezpečí na ulici a politické problémy se zbraní v ruce je spojena s tím, že společnost není stabilizovaná a je nervózní. Jiná v nejbližších letech nebude, protože obchod se strachem v Americe probíhá na dvou úrovních. Firmy, které vyrábějí zbraně, záměrně v lidech pěstují strach a přesvědčení, že se musí chránit sami. Mimochodem řešením kriminality na školách má v některých státech být povolení učitelům nosit do školy zbraň. Kde je řečeno, že to učitel zvládne? Budou střílet, po kom budou chtít? To jsou lobbistické zájmy. Pak jsou tu politické zájmy. Američané jsou opravdu vyděšení propagandou v oblasti zahraniční politiky a očekávají válku. Do toho přidejme média, která násilí dodávají specifickou reklamu. Výsledkem je, že kdejaký zoufalec s herostratovským komplexem hodlá vstoupit do dějin tím, že bude chtít soutěžit a zabít více lidí než jeho předchůdce. 

Je na čase bavit se o zpřísnění podmínek pro držení legálních zbraní v USA?

Určitě. Ve Spojených státech určitě. Každý ze států unie má podmínky trochu jiné, dala by se najít hladina, která už je vyzkoušená. Ale chybí dobrá vůle. Lobbisti, kteří se pohybují kolem obchodu se zbraněmi, jsou velmi silní. 

I když se způsob sběru dat může lišit, jasné je, že rostou počty mrtvých. Stále víc lidí je ochotných zabíjet…

Statistiky říkají, že denně je střelnou zbraní v USA zabito více než 100 lidí. Mimochodem – více jich spáchá sebevraždu, než je zastřeleno při kriminálním činu. Nervozita roste, psychické choroby se šíří a pak hrají roli média v nejširším slova smyslu. Dnes snad nemůže existovat hollywoodský hrdina, který by nestřílel do lidí.

Pachatel, který střílel v El Pasu, je dáván do souvislosti s anonymním manifestem, který se před střelbou objevil na internetu a v němž se hovoří o „hispánské invazi do Texasu“ a o plánu rozdělit Ameriku na území podle ras. To podle BBC zní jako ozvěna prezidentových vyjádření. Po útocích se prakticky ihned ozvali někteří prezidentští kandidáti z okruhu Demokratické strany a útoky spojili s osobou prezidenta Donalda Trumpa, který podle nich svou rétorikou, namířenou proti migrantům, podporuje násilí a rasovou nesnášenlivost. Je pravda, že Trump na útocích nese svůj podíl viny? Má Trump na rukou krev obětí?

To se nedomnívám, vraždilo se i za minulého, demokratického, prezidenta. Je to obecný problém americké politiky. Všechna témata bývají před volbami vyšponována, personifikována a zdramatizována. Trump má v jedné věci pravdu stejně tak jako kritici kvót v Česku. Americká společnost neunese sílící migrační tlak z jihu. I při nejlepší vůli. Já sám přirozeně chovám sympatie k sociálním migrantům, ale když se brány otevřou, silnice se migranty přeplní. Společnost, ať už americká, nebo evropská, je nebude schopná vstřebat ekonomicky, sociálně, kulturně. To prostě nejde. Rozdíl mezi životní úrovní na severu a na jihu je takový, že jen trouba by na sever nešel, kdyby mohl. V hollywoodských filmech je prodávána vyšší střední vrstva jako standard života ve Spojených státech, to zdaleka není pravda. Ale americká reklama směřující na jih – budete mít americkou demokracii, americkou životní úroveň – a v této zkratce k migraci vybízí. Totéž platí o Africe.

Stavět zeď je samozřejmě šílené. Jenže migrační potenciál jihu roste. Při volné sociální migraci nedojde ke spravedlivějšímu rozdělení bohatství, ale zhroucení jakéhokoliv bohatství, a to i majetku středních vrstev. Chybí rozumné sociální programy pro jih. Trochu to zjednoduším: jsou skryté dotační programy pro americké farmáře v podobě odkupování potravin pro takzvanou pomoc do zahraničí. Peníze na tyto nákupy by mohly být přesměrovány na investice do zemědělství v Africe a Latinské Americe, čímž se ušetří, vytvoří pracovní místa, vzroste potřeba vzdělání. Jenže se tak zmenší globální kšeft s chudobou a hrozí volební podpora části venkova. 

Ve druhé polovině tohoto století se ukáže, jak je nepřipravená Evropa na africkou populační explozi, pokles gramotnosti i nárůst chorob. V současné chvíli předvádí Evropská unie bezbrannost a k uzoufání trapné chování svých představitelů. Dva roky řeší Brexit… To měli mít dohodnuto za dva měsíce. Už se na ně nedá dívat. Mediálně je to nuda a prakticky jen vytváření řetězců dalších zbytečných problémů místo toho, aby se pozornost koncentrovala na problémy budoucnosti.

Trump se migraci z jihu snaží zastavit v domnění, že tím vyřeší i sociální problémy vlastní země – mluví o milionech pracovních míst, ochraně tisíců před kriminalitou, o ušetření miliard dolarů. Je to ale jen jeden z aspektů problému. Amerika není připravena na nastupující vlnu ani na to, že se migrace zastaví. Je tam spousta pracujících nelegálně na farmách, v domácnostech, v malých firmách. Loni bylo na hranici USA zadrženo přibližně 400 tisíc lidí, 700 tisíc jich ale zůstalo v USA, i když jim vypršelo vízum. Až tito odejdou, zdraží se práce. Nejsou jednoduchá řešení. Do toho se nabaluje Trumpova rétorika. Není kultivovaný řečník, často přepálí, aniž kontroluje politický dosah své slovní zásoby. Je střelec od pasu a rozumím tomu, že někdo tvrdí, že jeho výroky mohou jiné dovést ke střelbě. Tak jednoduché to ale není. Problémy v USA jsou mnohem hlubší a starší. Mimochodem – velké repatriační programy měla například Eisenhowerova vláda v 50. letech minulého století.