„Projev člověka, který mi chce něco říct a který předpokládá, že mu nějakým způsobem dám najevo, co si o věcech myslím. Řekl bych, že to byl pokus o rozhovor, dialog prezidenta s občanem a žádné proroctví pokud možno kosmických rozměrů nebo žádající nikoli vševědění, ale všenápravu,“ zamýšlí se nad vánočním poselstvím prezidenta politolog Zdeněk Zbořil. „Řečeno až proseminárně, mluvčí rozlišoval mezi věcmi důležitými a nedůležitými, a proto některým věnoval větší, jiným menší pozornost. Kladl otázky a vyzýval své posluchače, aby na ně hledali a nacházeli odpovědi. Protože z úst některých Pirátů zaznělo, že prezident žije v minulosti, musíme jim doporučit, aby se zabývali více snahou porozumět textu nebo slovům prezidenta a snažili se je správně reprodukovat. Možná budou překvapeni, až se dozvědí, že se prezidentský projev týkal zejména budoucnosti,“ dodal. 

Prezident Miloš Zeman na svatého Štěpána poukázal na problém, který naši zemi tíží a o kterém hovoří již dlouhodobě. „Pomalost soudních řízení, pomalost stavebních řízení a pomalost výstavby dopravní sítě,“ shrnul. V kontextu pomalosti soudních řízení Zeman zmínil například kauzu zkrachovalého stavebního projektu H-Systém. „A i když David Rath byl doslova přichycen s úplatkem v ruce, soudní proces s ním trval sedm let. Věřím, že nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová přispěje k tomu, aby se soudní jednání zrychlilo,“ doplnil.

„‚Pomalost‘ je v těchto souvislostech slovo, které se nám zdá ve vztahu k současnému soudnímu systému a jeho úsilí o nacházení spravedlnosti až příliš ohleduplné. Kdo nevidí za trestním stíháním bývalé MNO Vlasty Parkanové jen ‚kauzu‘, ale i osud lidské bytosti a její rodiny, mohl by zvolit mnohem kritičtější slova. Stejně jako ‚pomalost‘ trestního řízení s Davidem Rathem a jeho médii až teatrálně sledovaný průběh dosáhlo povahy středověkého pranýřování. V zemi, která chce vyučovat lidským právům miliardy lidí v Asii a v Africe, je to znak nepřiznaného pokrytectví,“ komentuje politolog. „Podaří-li se s tím něco udělat zásluhou Marie Benešové, s jistotou říct nemůžeme, ale pokud zvítězí její současní militantní a netolerantní kritici včetně ‚rudého Zdeňka‘, pak můžeme skoro s jistotou prohlásit, že tomu tak nebude,“ dodal.  

Věnoval se také diskusi o klimatických změnách, ze které se podle prezidenta stává nové náboženství. „Dovolte mi proto, abych byl kacířem. Již miliony let se na této planetě střídají teplá a chladná období. A nejsem si jist, zda základem oteplování je právě lidská činnost, ale ne třeba pohyby zemské osy.“ Varoval před tím, aby se v Evropě nezačalo rozhodovat jen na základě zelených kritérií, protože pak by výrobci přešli jinam a „z Evropy by se stal ekologický skanzen s nižší životní úrovní“.

„Je to jen jeden z mnoha názorů na věci, kterými se jen v posledních stoletích zabývají mnozí, kterým šlo o záchranu biosféry a její proměnu prostřednictvím noosféry, o ochranu přírody a životního prostředí, řek a moří, o ‚zelený‘ udržitelný rozvoj a dnes o ochranu klimatu a zabránění klimatickým změnám v globálních rozměrech,“ uvedl Zbořil. „Zdá se, že je to ale i upozornění, že příliš mnoho slov a zneužívání dílčích vědeckých poznání na úkor realistických rozhodnutí celý ‚globe‘ nezachrání. Mohli bychom to říci i jinými slovy a upozornit na ty části světa, kde je život člověka v souladu s přírodou a její ochrana součástí historického dědictví generací běžně a trvale. Ale také na skutečnost, že ‚zelená kritéria‘ nejsou uplatňována v prostředí výroby válek a nadvýrobě smrti. ‚Zelené bankovnictví‘ je pak do budoucnosti adresované varování, kterého by si mohli blíže všimnout dokonce i politicky tak temperamentní Piráti,“ dodal.

Přát bolest z myšlení? Byla to opět výzva mladším generacím

Samotné novoroční přání v rámci celého poselství pak začal prezident překvapivě. „Nechtěl bych přát pouze zdraví, štěstí a dlouhá léta. Chtěl bych vám přát bolest. Ale víte, jakou bolest? Bolest takovou, o které mluvil Tomáš Masaryk, když řekl – myšlení bolí. Chtěl bych vám všem popřát, abyste i nadále byli svobodnými osobnostmi, které si vytvářejí svůj vlastní názor a nenechají se nikým manipulovat. Abyste si vážili sami sebe právě proto, že mají vlastní informovaný názor,“ uvedl.

„Myslím, že tato slova odkazující na TGM pronesl pan prezident až v závěru svého projevu. Byla to opět výzva mladším generacím ohrožovaným stále víc ‚digitální debilitou‘.
A jako taková jsou rozhodně mnohem užitečnější než konzumní zdraví, štěstí, dlouhá léta, které už jsme si zvykli přát snad i na smrtelné posteli. Jen proto, abychom dostáli diktatuře hodnot překotné nové industrializace a ve jménu hledání a přivlastňování si rohu hojnosti,“ uvedl Zbořil. „Tradiční ‚prezidentský‘ odkaz na slova TGM bychom neměli brát jako v české politice obvyklý rituál, ale měli bychom se mu snažit porozumět. Dokonce by tak mohli učinit i ti, kteří se svého přemýšlení o věcech soukromých i veřejných už dávno vzdali ve prospěch konzumní skupinové hlouposti,“ dodal.