Jak je na tom Rusko se svobodou slova? Na Západě existuje určité povědomí o tom, že opoziční média jsou v Rusku utlačována, novináři i zavíráni a podobně.

Těch případů zavírání novinářů v Rusku v posledních týdnech není mnoho, alespoň já o nich nevím. Ale novináři, kteří by se nepodíleli na vlně válečné psychózy, nemají kde své názory publikovat. Nezávislá média v Rusku prakticky neexistují, platí zde naprostá blokace nezávislých médií. Z deníků zůstala prakticky jen Nová Gazeta, která patří zčásti Gorbačovovi, a také jedna z internetových televizí. Ta však bojuje o přežití, o licenci. Vyvíjený tlak je tak velký, že nezávislá média mění svůj profil. Novináři jsou vyhazováni, tisk se přidává na válečnou stranu.

Je to tedy tak, že kdyby se našel nějaký novinář či médium, které by kriticky referovalo o současném režimu, tak mu jsou kladeny nějaké překážky?

Jak říkám, takový novinář nemá kde publikovat. Nemůže se tedy uživit. Kdyby se neživil novinářstvím, mohl by se živit tím, že by se účastnil různých opozičních aktivit nevládních organizací. Jenže nevládní organizace, jak víme, se musí registrovat jako cizí agenti, a to život každopádně ztěžuje. Každý, kdo chce tuto profesi vykonávat nezávisle na moci, tak se dostal do neobvykle těžké životní situace.