Poté, co bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková přišla o možnost stát se novou ombudsmankou, navrhnul prezident Miloš Zeman na funkci veřejného ochránce práv bývalého zástupce ombudsmanky a někdejšího poslance ČSSD Stanislava Křečka. 

„Vzhledem k dosavadnímu působení pana Křečka v tomto úřadě, který má tak obtížně poznatelný předmět činnosti, a s ohledem na jeho zkušenosti, byť rozdílné povahy, z doby výkonu jeho poslaneckých funkcí a působení jako zástupce paní Anny Šabatové, je to víceméně logické,“ reagoval politolog Zdeněk Zbořil.

„Situace po zájmu ÚSTRu o oprávnění k výkonu této funkce paní prof. Válkovou, je to rychlé řešení, ale není asi předmětem takového zájmu jako vedení úřadu nadaného větší politickou nebo ekonomickou mocí. Nemusíme souhlasit s Václavem Klausem, že je to instituce téměř bezvýznamná, a spíše symbolická než funkční, ale přece je to jen práce, kterou v době Václava Havla obstarával jeden odbor Kanceláře prezidenta republiky,“ dodal.

V dopise předsedovi dolní komory Radkovi Vondráčkovi prezident napsal: „I při vědomí toho, že v loňském roce nebyl podvakrát zvolen zástupcem veřejného ochránce práv, jsem pevně přesvědčen, že tento kandidát má ty nejlepší předpoklady pro výkon funkce veřejného ochránce práv. S chodem úřadu veřejného ochránce práv a s náplní jeho činnosti je podrobně seznámen, jelikož v letech 2013 až 2019 úspěšně působil jako zástupce veřejné ochránkyně práv,“ napsal Zeman. Prezident soudí, že dlouholeté profesní zaměření Křečka je nejlepším předpokladem pro výkon funkce ombudsmana, kterou je schopen zastávat ve prospěch lidí, kteří ochranu před případným pochybením veřejné správy potřebují. Zároveň by se podle Zemana v případě zvolení vhodně doplňoval s nedávnou zvolenou zástupkyní ombudsmanky Monikou Šimůnkovou.

„Stanislav Křeček ve své dosavadní funkci zástupce paní Šabatové vystupoval často na veřejnosti a nevyhýbal se ani kritizovat svou představenou. Vždy tak činil kultivovaně a bez v české politice a na veřejnosti obvyklé útočnosti. Vždy bylo jasné, že mu jde o konkrétní věc a nikoliv o osobní zájem. Byl zvolen několikrát do různých funkcí a musel prokázat svou volitelnost i před veřejností. Byl před rokem 1989 ilegálním skautem, jak uvádí ve svém CV, ale není tam rok jeho absolutoria Právnické fakulty UK. Nevíme proto, zda se bude někdo usilovně starat o nalezení jeho diplomové práce, nebo se dokonce bude pokoušet hledat nějaký stín v textu sepsaném před půl stoletím. Je to dnes běžné, zejména, když je někdo neoblíbený u ‚kádrováckých‘ médií,“ podotýká Zbořil.

„Kritici páně Křečkova případného jmenování mu vyčítají jeho věk (nar. 1938), ale je možné to považovat i za přednost. Asi nebude nadbytečně aktivní a možná se ukáže, že pro funkci ombudsmana je lepší být starší a zkušený než mladý a alternativní,“ dodal.

Spory neprezentovali na veřejnosti s obvyklou agresivitou

Možnou kandidaturu jedenaosmdesátiletého Stanislava Křečka na ombudsmana nepovažuje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová za šťastnou. Další dva kandidáty, tedy vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse, má oba za stejně vhodné adepty, napsala ČTK.

„Vypadá to, že pan dr. Křeček a paní Šabatová si zejména v poslední době ne ve všem rozuměli (např. když došlo na problém multikulturní budoucnosti české společnosti), ale své názory na některé problémy, které je rozdělovaly, neprezentovali na veřejnosti s u nás doma obvyklou agresivitou. Dokonce i výrok paní Šabatové o tom, že navržení pana Křečka prezidentem Zemanem je nešťastné, nemůžeme považovat za vyhlášení války, ale jen za názor paní odcházející ombudsmanky a sdělení, že si myslí, že by to někdo mohl dělat lépe.
Paní Šabatová rozhodně vykonávala svou funkci s nejlepším vědomím a svědomím, a to, že některým její vystoupením se dostávalo větší pozornosti (akce v moravské Kuřimi nebo bouře okolo hidžábu a posuzovaní chování ředitelky ZŠ v Praze) nebylo nic odsouzeníhodného, byť posuzovaného kriticky,“ komentuje politolog.

Jak píše server DeníkN.cz, Šabatová a Křeček se lišili také ve veřejné komunikaci. Šabatová například zrušila svůj účet na Facebooku a odmítala komentovat například politiku. Křeček byl jiný a za své statusy a komentáře čelil mnohokrát kritice. Například i kvůli tomu, že sdílel dezinformace. Mimo jiné použil hoax s přejmenováním vánočních trhů v evropských městech kvůli muslimům. A jak konstatuje server, sdílel také stereotypy o Romech či v souvislosti s migrační krizí používal termíny jako stěhování národů či invaze. Podobné výtky zněly i v jednom komentáři na aktualne.cz. „Křeček sdílí hoaxy, staví se nad Romy, které hází sakumprásk do jednoho pytle, uprchlíky vnímá jako ‚invazi‘, zastává se obviněného Babiše.“

„Tato argumentace vypadá, že jde asi zase především a zejména o Andreje Babiše. Já jsem sice nezaznamenal, že by pan Křeček lhal nebo nemluvil pravdu (odpusťme si tu dobovou účelovou terminologii), ale možná se mýlím. Tvrdit, že se někdo staví nad Romy, je dost odvážná, ale i bohaprázdná rétorická figura a nemusíme jí věnovat pozornost. Je to, jako kdyby někdo byl obviněn, že se staví nad Křečka. Stěhování národů a invaze také nejsou nadávky, za které je ti rádi nadávající chtějí považovat, ale pojmenování historických událostí a jevů, kterému se nevyhýbají mnozí autoři, kteří je považují za metafory se známým historickým a nikoli jen negativně vnímaným kontextem,“ uvedl politolog.