Dle průzkumu STEM Evropské unii důvěřuje jen 34 procent Čechů. Je to nejnižší míra důvěry od doby, kdy agentura s průzkumem začala. V jiném průzkumu téže agentury se také ukázalo, že volby do Evropského parlamentu lidé považují za méně důležité než volby do Poslanecké sněmovny a volby komunální.

Dominance Teličky se dala čekat

Podle průzkumu společnosti SANEP by v evropských volbách zvítězilo hnutí ANO s lídrem Pavlem Teličkou. Na druhém místě by se umístil sociolog Jan Keller, který kandiduje za ČSSD. Právě tito dva kandidáti zřejmě svedou největší souboj o voliče. Alespoň to předpokládá ředitel agentury STEM a sociolog Jan Hartl. Silným hráčem podle něj budou také komunisté.

Dominance bývalého eurokomisaře Pavla Teličky se dle politologa z Univerzity Palackého v Olomouci Pavla Šaradína dala očekávat jednak proto, jakým způsobem působí na veřejnost a také proto, jaká je za ním zkušenost. „Už se několikrát dotkl politiky a vždy z toho vyšel vesměs úspěšně. Na druhé straně Jan Keller může být osobnost, ale bude velmi zajímavé, nakolik jazyk profesora dokáže přetavit na jazyk na náměstích, na kolik mu lidé porozumí, jaké bude mít charisma. To bude vcelku rozhodující,“ domnívá se Šaradín, docent z Katedry politologie a evropských studií.

Kampaň bude poklidná

Ve srovnání s předchozími evropskými volbami to podle něj zatím vypadá, že kampaň bude spíše poklidná. „Nemáme nějaké výrazné parlamentní volby, vláda není uprostřed volebního období, kdy hlavní straně klesají preference. Takže situace je poklidnější. Ale přesto přese všechno si myslím, že volby budou spíše národní, že se vytáhnou zřejmě domácí témata, byť ne asi v té míře jako v roce 2009, kdy téměř žádná z politických stran nepřišla s žádnou evropskou myšlenkou s výjimkou Strany zelených,“ dodal pro ParlamentníListy.cz politolog z Univerzity Palackého v Olomouci.

„Zahraničně politická témata obvykle nevyhrávají, nejsou nijak důležitá. I téma Ukrajiny bude v této kampani okrajové, pokud se tam něco výrazného nestane,“ řekl dále Šaradín. Nicméně zavedení eura se jedním z témat kampaně stane už kvůli ODS, která ho odmítá a ve své kampani na tom staví.

„Pokud jde o otázku přistěhovaleckou, Česká republika s ní zatím stále ještě nemá vlastní zkušenost, takže si nemyslím, že to bude jedno z hlavních témat,“ prozradil politolog. Pakliže půjde v kampani o evropskou tematiku, bude se podle jeho slov jednat mimo otázku zavedení eura o byrokratizaci evropských struktur nebo hájení národního státu, což si dokáže představit u politických stran jako je Úsvit.

Šanci má Strana svobodných občanů nebo zelení

Právě Úsvit společně se Stranou svobodných občanů jsou strany, které mají podle Šaradína potenciál přiblížit se hranici pěti procent. U stran, které mají loajální voliče, jako třeba KDU-ČSL, pak očekává zisk o něco vyšší než ve volbách sněmovních. „Uspět mohou i politické strany, kterým menší volební účast vyhovuje a které, pokud dokáží zmobilizovat své voliče, tak mohou dosáhnout pětiprocentní hranice. Když to přepočteme na hlasy, tak nepochybně Strana zelených, pokud bude dělat úspěšnou kampaň ve stylu, v jakém ji zakončila v posledních dnech před sněmovními volbami, tak 120 000 voličů není pro ni nereálnou vizí,“ upozornil Šaradín.

Chybí debata o tématech EU

Sociolog Hartl neočekává výraznější změny co se týče témat, na základě kterých se budou voliči rozhodovat. „Podle předběžných signálů před krizí kolem Krymu a Ukrajiny to vypadlo, že by tentokrát mohla být struktura poptávky očekávání lidí - domácí témata versus témata vázaná k Evropské unii - tak 50:50. Jako úspěch bychom vyhodnocovali, že by téma evropských voleb mohlo být více vázáno k evropské problematice, protože jinak by tyto volby více méně řešily domácí politické klima,“ řekl ParlamentnímListům.cz Hartl.

Podle něj chybí živá debata o aktuálních záležitostech Evropské unie. „To se pozná tak, že když oslovíte průměrného člověka se základními atributy Evropské unie, tak vám nikdo není schopen tuto problematiku nějakým způsobem strukturovat. Když dáte otevřenou otázku, dozvíte se nějaké momentální, často mediální klišé, které o ničem příliš nevypovídá,“ konstatoval sociolog.

Převládat bude emotivní a bezobsažný charakter kampaně

Je proto otázka, do jaké míry budou staré a nové politické subjekty schopny agendu evropských voleb mediálně vytvořit a zda se třeba bezpečnostní situace stane jedním z témat. „Můj osobní odhad je, že většina stran se bude ucházet o přízeň voličů tak, že bude poukazovat na schopnosti dané strany nebo hnutí na domácí politické scéně a osobní zásluhy jednotlivých kandidátů. Že to bude jako obvykle poměrně bezobsažné a bude převládat emotivní a imageový charakter kampaně,“ myslí si Hartl.

Témata jako situace na Ukrajině, zavedení eura či migrace obyvatel mohou podle něj ovlivnit volby, ale ukazuje se, že tato témata politici pokládají za ošemetná. „Nebudou se chtít v tuto chvíli jednoznačně postavit za přijetí eura. V situaci, kdy nad tím většina lidí váhá a kdy jsou k Evropské unii rozpačité vztahy, budou mít tendenci spíše tato témata obcházet,“ míní Hartl.

Protievropské postoje jsou vzácné

Na dotaz, do jaké míry mají šanci uspět euroskeptické strany, pak Hartl odpověděl, že vysloveně protievropské postoje jsou velmi vzácné. „Modelově jde asi o dvacet procent obyvatelstva. O ty se utká několik protievropských formací a potenciál tam není velký. Naopak některé strany, když budou šikovné, mohou získat rozumným artikulováním evropské agendy, tedy střízlivým, ale pevným proevpropským postojem. Nicméně v tomto ohledu strany dosud nic podobného nepředvádějí,“ poznamenal Hartl s tím, že neočekává velké rozdíly oproti sněmovním volbám. „Nepředpokládám průlom protievropských stran,“ doplnil.

Účast nebude podle Hartla vysoká. „Je otázka, zda se dostane přes třicet procent. Je to dáno tím, že víme dlouhodobě, že evropské volby jsou ty nejméně populární, ty nejméně důležité a lidé mají pocit, že jich se to netýká. Proto jsem tak skeptický k činnosti politických stran, protože ony by musely ve své agendě aktivizovat voliče a ukázat, že Evropská unie se jich týká, ale mainstream komunikace o těchto záležitostech v poslední době byl spíš váhavý a vyhýbavý. Pokud by některá ze stran chtěla zaujmout pevný a rozhodný postoj k některým tématům, otázka je, proč už ho nepředvádí v tuto chvíli,“ podivoval se sociolog.

Volební účast během voleb do Evropského parlamentu je v České republice poměrně nízká. V roce 2009 dosáhla pouhých 27,5 %.