Zvolení Donalda Trumpa 45. prezidentem Spojených států zaskočilo i bývalou ministryni zahraničí této světové velmoci Madeleine Albrightovou. Šéfka americké diplomacie ve druhém funkčním období Billa Clintona zavítala hned dva dny po volbách do Prahy a při besedě se studenty Univerzity Karlovy přiznala, že nerozumí tomu, proč se to stalo, protože Hillary Clintonová byla nejpřipravenější člověk na to stát se prezidentem a opravdu to uměla.  „Myslím, že svět neskončil, ale věci se budou vyvíjet trochu jinak. To, co se děje teď, jsme nepředvídali. Mysleli jsme, že Brexit se u nás stát nemůže,“ pronesla před studenty.  Vysvětlení hledala v tom, že se lidé báli, a když se lidé bojí, tak podle ní dělají něco jiného, než si člověk myslí, že budou dělat, tedy že nezvolí Trumpa prezidentem.

Otřesení byli i lidé z okolí prvního českého prezidenta Václava Havla, s nímž si pražská rodačka vždy tak notovala. Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg nyní očekává ve světě politické zemětřesení. „Svět, jak ho známe, skončil,“ komentoval na Twitteru výsledky voleb bývalý český velvyslanec v USA a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, jenž debatu s Albrightovou na půdě UK moderoval. „Michael Žantovský mluvil o světě, který skončil ještě dřív, než se setkal s Madeleine, a zřejmě dřív, než od ní dostal noty. Ale polibek, který ji dal ve slavné velké stodevítce, dnes myslím v čísle 116, na Filozofické fakultě byl upřímný. Avšak hlavní účinkující, pozvaná mimo jiné i k 17. listopadu, aby pomáhala zachránit demokracii v České republice, přiletěla nějak příliš brzy. Hned jak skončily volby a možná ještě dřív, protože se jako mnoho jejích demokratických kolegů zmýlila ve svých očekáváních,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

V USA ke světové revoluci nedojde a Hermanova „teta“ asi nepřijede

Myslí si, že ani prohlášení Karla Schwarzenberga a jeho poplašná zpráva o „politickém zemětřesení“ není hodna jeho funkce předsedy Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, jeho věku a diplomatických zkušeností nejen jeho, ale celého jeho slavného rodu. „Snad tuto pomatenost způsobila jen ona zklamaná očekávání nebo dokonce, jak se dnes žertuje, zklamání z toho, že ´Hermanova teta sedmnáctého nepřijede´, ačkoli přijela, anebo vědí oba víc než my tady dole. Třeba že v USA začne ´světová revoluce´, nebo se rozloží State Department, zanikne Pentagon a sama sebe rozpustí CIA. Já si myslím, že k tomu nedojde, ani kdyby se Kremlin Watch a Evropským hodnotám nepodařilo najít všechny Putinovy agenty v Praze nebo dokonce i ve Středočeském kraji,“ utahuje si politolog z těch, pro něž je Trumpovo zvolení téměř životní tragédií.

Očekává se, že nástupce Baracka Obamy v Bílém domě by mohl změnit vztahy USA s Ruskou federací. Ovšem není vůbec jisté, jakým směrem by to mělo být. Mezi republikány, jejichž kandidátem byl, je mnoho těch, co by vůči Rusku byli co nejtvrdší. Na druhou stranu Trump před volbami prohlásil, že by USA měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti teroristům z Islámského státu. Už po svém zvolení navíc Donald Trump přiznal, že jeho pohled na situaci v Sýrii se velmi odlišuje od názoru mnoha jiných lidí. „Pokud bojujete proti Sýrii, když ta bojuje s IS, tak pomáháte Islámskému státu,“ vysvětlil budoucí prezident a dodal, že je načase přestat bojovat proti Rusku a Sýrii, a přiklání se k ukončení podpory „umírněné“ syrské opozice.

O americké zahraniční politice nerozhoduje vždy jen prezident

„Představa, že americký prezident autoritativně rozhoduje o americké zahraniční politice, je přece jen naivní. Má sice pověstný prst na spoušti Armagedonu, ale ´válka proti terorismu´ mu brání dělat něco bez souhlasu Pentagonu a CIA. Také svůj vztah k Ruské federaci nebo Čínské lidové republice si nebuduje jen v Bílém domě obklopen svými příbuznými. Jako pragmatik ví, že Spojené státy se nemohou neustále konfrontovat s třeba jen regionálními velmocemi a nemůže příliš spoléhat na Evropskou unii, jejíž nevolené elity ho nemají rády. Zejména na vztahu nového prezidenta a NATO uvidíme, jak dlouho vydrží předvolební sliby, protože si nedělejme iluze, Donald Trump bude umět zapomínat stejně rychle, jako zapomínají ti ´demokraticky zvolení´ na celém světě,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.