„Už jednou jsme konstatovali, že Petr Fiala se ujal své premiérské funkce velmi odvážně. Dnes můžeme dodat, že se nám zdá nejvýraznější postavou nové vlády,“ předesílá politolog Zdeněk Zbořil na začátek svého Rozjezdu. „Protože pětikoalice není jen aritmetickým součtem různých názorů a jejich politických postojů, ale reprezentují ji osobnosti a neosobnosti velmi různorodé, dovolím si tvrdit, že pověstných prvních sto dnů ve funkci překonal relativně úspěšně,“ dodává s tím, že jeho situace je samozřejmě ovlivněna děním neočekávaným a nelze ani odhadnout, co bude ještě moci a muset udělat, aby své postavení v jejím čele uhájil. „Dovolil bych si ale tvrdit, že některé z nás ničím nepřekvapil, že jsme toto jeho jednání očekávali. Pokud se na veřejnosti objevují v posledních dnech kritická hodnocení některých jeho rozhodnutí, předpokládám, že je to díky nedorozumění některých jeho voličů, kteří očekávali, že ‚volnost‘ některých jeho osobních i vládních rozhodnutí si představovali jinak, než se stalo a asi i nadále bude dít. To ale není problémem Petra Fialy,“ dodává Zbořil.

A jak si zatím vede nový kabinet? „Ani jednotliví členové vlády si nepřinesli z dob, kdy dělali ‚opoziční politiku‘, nic neočekávaného. Je samozřejmě pravda, že tato naše očekávání nebyla příliš velká. Někteří z ‚nových‘ jsou téměř neviditelní, jiní zase až příliš. Možná jim chybí alespoň omezená sebereflexe a až příliš se spoléhají na svou podporu v Poslanecké sněmovně a myslí si, že by mohla být věčná,“ říká politolog.

Zatímco řada lidí nadšeně tleskala, když v nedělní Partii předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová hovořila o tom, že se vláda nemá starat o lidi, ale hlavně o jejich bezpečnost, Zbořila diskuse nenadchla. „Toto nedůstojné povídání mne opravdu nezaujalo. Snad by se spíše hodilo k nezávaznému povídání nudících se dam u kávy se šlehačkou, ale od třetí nejvýše postavené osoby české politiky, alespoň podle stále ještě platné Ústavy ČR, se mi zdá až netaktní nebo urážlivé. Dokonce si myslím, že něco takového ani neřekla, i když vím, že její veřejná vystoupení nepatří k těm, která by dokázala vhodně reprezentovat českou politiku doma i v zahraničí,“ komentuje politolog.