„Já sice ještě nevím, o čem všem se tam jednalo. Zda o eurasijské cestě nebo o eurasijském pásu nebo o obojím. Ale pokud ano, tak zřejmě i o tom, jak je z tohoto snu o Eurasii možné učinit politickou a ekonomickou realitu,“ reaguje na ukončenou návštěvu prezidenta Miloše Zemana v Číně politolog Zdeněk Zbořil. „Budu-li upřímný, zaujala mne přítomnost Jaromíra Jágra a Petra Nedvěda, a také delegace PPF. A to proto, že se právě o PPF tak zajímají naši nudící se senátoři, z nichž některé zvolilo jen několik jejich sousedů nebo členů rodiny. Proč asi jim leží na srdci PPF a proč si na oba slavné sportovce na začátku příprav cesty ani nevzpomněli? Pozvou je také ‚na koberec‘?“ dodal.

Jaromír Jágr by se prý mohl stát jednou z tváří zimních olympijských her pořádaných Pekingem v roce 2022. Během návštěvy se stal ambasadorem čínského hokeje. Ne všichni ale přijali jeho účast v delegaci s nadšením. Někteří fanoušci mu na sociálních sítích připomínají, že má dres s číslem 68, další nemohou uvěřit, že by se „propůjčil spolupráci s čínským režimem“. „Pokud si dobře pamatuji, čínská armáda v roce 1968 do Prahy nepřijela. Ale zato zde byli kromě sovětské armády také vojáci z Polska, NDR (dnes Německa), Bulharska a Maďarska. A přesto se s nimi „paktujeme“ nejen v EU, ale i v NATO, a jsou to nejen naši ‚bratři ve zbrani‘, ale i spoluobčané v EU,“ komentuje politolog. 

Český prezident jednal v Číně s představiteli společnosti Huawei. Společnosti se zastal, když prohlásil, že je proti ní vedena kampaň, která „není opřena o žádné věcné důkazy“, a následovala kritika. Například bývalý velvyslanec České republiky v USA a v Rusku Petr Kolář se domnívá, že Zeman ohrožuje bezpečnost ČR. „Já si zase myslím, že bezpečnost ČR ohrožuje Petr Kolář, ale co s tím naděláme? Ať v tomto případě o vině nebo nevině, zradě nebo velezradě rozhodují ti, kteří tak soudit mohou a mají a nikdo, kdo je někdo ‚bývalý‘. Jak máme poznat v čí prospěch nebo neprospěch pan Kolář jako ‚penzionovaný diplomat‘ mluví? Není náhodou také součástí konkurenčního boje? A koho proti komu?“ podotýká politolog.

Pozor, vzteklina je smrtelná nemoc

Česká republika podle prezidenta Miloše Zemana vystupuje jinak než další státy Evropské unie. „Všechny ostatní země postupně přešly na stranu Huawei. Myslím si, že není dobré, když jsme jediná země Evropské unie, která takto razantně, a řekl bych servilně, vystupuje,“ řekl. Novináři také dostali mapu Evropy s vyznačenými státy, které se v Evropě vyslovují vůči Huawei pozitivně a které negativně. „Uvnitř Evropy je takový vzteklý červený kousek, to je země, která je proti Huawei,“ řekl Zeman v souvislosti s Českou republikou. „Vzteklina, jak jistě všichni víme, je smrtelná nemoc a tvorové jí postižení se nemusejí chovat zpočátku zuřivě. Často se ke svým obětem lísají a předstírají lásku. A potom kousnou a může to způsobit smrt. Bez ohledu, jak jsou na této mapě ‚ostrůvky‘ vybarveny, trochu to ‚tak zvonku vyzerá‘. A nemusí nám to říkat ani major Terazky. Teraz to tak vypadá, ale možná že zítra to bude jinak. Je to celé také absurdné,“ podotýká Zbořil.

Na sociálních sítích se k návštěvě prezidenta vyjadřoval také analytik think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda, který poznamenal, že se Zeman projevil jako nepřítel české suverenity. Janda se také vyjádřil k projektu Hedvábné stezky, kterou český prezident podporuje. „Jelikož se komunistická Čína snaží ovládat menší státy pomocí strategické korupce, v bezpečnostní komunitě se pro ‚Hedvábnou stezku‘ vžil název ‚Hedvábná smyčka‘.“ Podle Jandy přidusí, až posloucháte na slovo: „Stačí sledovat africké státy, středoasijské země, Malajsii nebo třeba Portugalsko a Řecko. Každý je v jiné fázi stahování čínské totalitní smyčky, všichni směřují stejným směrem. Ke stažení smyčky a jednání a la čínská kolonie, když místní politici Pekingu začnou sloužit napřímo,“ dodal. „Pan Janda ještě zapomněl na smyčku okolo Itálie, Francie, Indonésie aj. a ‚dluhovou smyčku‘ okolo USA. Ale proč mu to vysvětlovat? Jak na to všechno přišel a čemu všemu ještě věří? A to se neptáme, kdo mu to píše a za koho mluví,“ komentuje Zbořil.

Uplyne 30 let od krvavého potlačení protestů na náměstí Brány nebeského klidu. Na otázku, jak se s odstupem času Zeman na události dívá, odpověděl: „Čína je veliká země, a kdyby došlo k chaosu a k dezintegraci Číny, tak by to mohlo znamenat výraznou destabilitu. Zastávám názor, že demokratizace má probíhat krok po kroku po etapách.“ Pokud by podle něj probíhala skokem, může vést i k tomu, že by se různé násilné revoluční akty přenesly do provincií. V té souvislosti poukázal na dění v Libyi a v Iráku po intervenci západních států. Takto informovala ČTK.

„Snad mohl pan prezident připomenout i léta kulturní revoluce v ČLR, se kterou si pomocí ping-pongové diplomacie poradily i Spojené státy a Richard Nixon. Tato jistě také krvavá a násilná revoluce měla mnoho obdivovatelů v Evropě a francouzští filozofové byli hrdí, že mohli podat ruku Mao Ce-tungovi. (Třeba u nás tak oblíbený Michel Foucault.) Stejně jako němečtí studentští revolucionáři, kteří se vrhali na pařížské barikády a pochodovali berlínskými ulicemi s pokřikem Ho-ho-ho-či-min. Později se stali členy vlád a evropských unijních struktur. Ono je to s tím vzpomínám trochu nebezpečné, dokonce i pro ty, kteří jsou dnes tak odvážnými kritiky cizí, nikoli své minulosti,“ říká politolog.

Číňané zkoumají nepřátelské podnikatelské prostředí

Čínská společnost CITIC slíbila vyslat projekční týmy kvůli své účasti na PPP projektech v České republice. V průběhu česko-čínského hospodářského fóra bylo za přítomnosti české hlavy státu podepsáno dalších zhruba devět dohod či smluv. Prezident věří, že čínská investiční expanze konečně začne. Jenže Zeman v minulosti sliboval příliv investic za více než 200 miliard korun, ale čínské firmy dosud v Česku investovaly výrazně méně. A tak se nabízí otázka, zda čínská expanze po této návštěvě skutečně začne? „Nejsem si jistý, protože jen na úrovni zahraničního obchodu náš vývoz do ČLR už pět let stagnuje (nemáme co dodávat) a čínský import roste. Navíc investoři zkoumají nejen exaktní statistická data, ale také to, čemu se říká nepřátelské podnikatelské a investiční prostředí. To se sice nedá snadno změřit, ale zkušení obchodníci, a těmi jsou Číňané nejméně poslední dva tisíce let, pro to mají cit a umějí předvídat,“ předpokládá Zbořil.

Na konferenci v Pekingu, která se týkala nové Hedvábné stezky, se prezident Miloš Zeman setkal také s prezidentem Vladimirem Putinem. Díky fotografii, kterou zveřejnil mluvčí Hradu, si komentátoři všímají toho, že oba seděli poměrně daleko od sebe, že o tom prý nepsali v Kremlu a zaujal muž s černou aktovkou, kterou odhalili na serveru hlidacipes.org jako přenosný balistický štít. A čeho si všiml Zdeněk Zbořil? „Ničeho jsem si nevšiml, a kdyby náhodou ano, nevěřil bych... zejména obrazovým informacím, a proto doporučuji v dnešní době vyspělé vizuální techniky nedůvěřovat. Vzpomeňme si na amerického MNO Colina Powella, jak obelstil pomocí své slide-show RB OSN a ještě velkou část Valného shromáždění této organizace moudrých a věcí znalých. A vypadalo to docela důvěryhodně,“ upozorňuje politolog.