Istanbulská úmluva je dokument, který má podle autorů ochránit práva žen a obecně osob, které čelí násilí. Totéž říkají její příznivci. Odpůrci naopak varují, že víc než textem chránícím především ženy jde o ideologický spisek, jehož realizace v praxi by zcela přeorala naše civilizační zvyklosti a hodnoty. Dokument se měl dostat na jednání vlády minulé pondělí, ale stáhli ho.

„Dovolím si nevěnovat této záležitosti velkou pozornost. Jako občan ne zcela suverénního státu sice mohu souhlasit nebo protestovat, ale nikdo mne poslouchat nebude. Dokonce jsou na tom podobně členové vlády ČR nebo poslanci a senátoři PČR. I oni si mohou o tomto dokumentu popovídat, vyjádřit svou loajalitu nebo negativní postoj, ale tím to končí.
Kdyby někoho zajímal můj soukromý názor, pak bych si dovolil říct, že je to opět něco nadbytečného. A že o tom máme napsáno v Ústavě ČR nebo v její příloze, kterou je Listina základních práv a svobod už od roku 1993,“ říká politolog Zdeněk Zbořil.  

„Problém není ve slovech, ale v dodržování už dávno definovaných pravidel, která se nedodržují. Proč je třeba sepsat na úrovni EU další slohové cvičení, které bez vůle jeho obsah dodržovat je k ničemu. Jak věděli naši dávní předkové, cesta do pekel je přece dlážděna dobrými úmysly,“ dodal.