„Horké hlavy střílí od boku. Ideologická prohlášení Stropnického a Dienstbiera jsou samozřejmě očekávaná, protože to jsou lidé, kteří jsou spojováni s pravdoláskovou orientací, která byla vždy protiruská. Ale investice, jako je dostavba Temelína, musí být výsledkem hospodářského kalkulu. Tady by vůbec nemělo záležet na tom, jestli se nám někdo líbí, nebo ne. Když nabídnou kvalitu a lepší cenu Američané, ať zakázku na dostavbu Temelína dostanou oni. Když nabídnou lepší kvalitu a cenu Rusové, tak ať to jsou oni. Samozřejmě ve spojení s využitím pracovních sil v Česku,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz politolog Oskar Krejčí, který je do jisté míry považován za zastánce politiky Kremlu.
Politická profilace
Publicista Karel Hvížďala, který žil během normalizace v Německu a hájí proevpropské postoje, k aktuální diskusi o dostavbě Temelína řekl: „Před časem už proběhla zpráva, že se tento projekt odkládá. Teď už je to jen využito k nějaké politické profilaci.“
Dostavba je i strategické rozhodnutí
Politolog Rudolf Kučera vnímá dostavbu Temelína jako mimořádnou záležitost. „Nejde jen o obchod, ale také o strategické rozhodnutí. Ministři se shodují na tom, že takto závažnou bezpečnostní akci nechtějí svěřit firmám státu, který porušuje mezinárodní právo. To je zcela pochopitelné. Jiná věc jsou obchodní kontrakty na dovoz masa. To je něco zcela jiného,“ doplnil Kučera.
V tendru na výstavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína nyní zůstávají česko-ruské konsorcium MIR.1200 a americko-japonská firma Westinghouse. Diskusi o dostavbě teď otevřely události na Krymu.
Stropnický s Dienstbierem účast Rusů na Temelínu odmítají
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v pondělí prohlásil, že si dovede „dost těžko představit", že by ruské firmy dostavěly jadernou elektrárnu Temelín. Rusko podle Stropnického totiž na Krymu flagrantně porušilo mezinárodní právo a přesunulo se ze skupiny předvídatelných demokratických států. To, co Rusko dělá, je podle ministra obrany nepřípustné a nepřijatelné.
Stejně to vidí ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). „Já za sebe si nedovedu představit, že by se Rusové nadále účastnili tendru na dostavbu Temelína, protože země, která používá vojenskou agresi v zahraniční politice, je bezpečnostním rizikem i pro Českou republiku a může se to odrazit i v této oblasti," řekl v rozhovoru pro server Aktuálně.cz Dienstbier.
Ruské angažmá na Krymu postupuje podle okoukaného scénáře ochrany Rusů
Stropnický později doplnil, že ruské angažmá na Krymu postupuje podle okoukaného scénáře ochrany ruských občanů, kterým Moskva zdůvodňuje intervence. Putin totiž operaci na Krymu označil za humanitární misi. „Téma ochrany ruské menšiny v zahraničí je standardní téma ruské zahraniční politiky jako záminka k nějaké intervenci. Je to poměrně okoukaný scénář, který uplatňuje ruské politické vedení i v tomto případě,” řekl v úterý novinářům Stropnický s tím, že ruští občané na Krymu nejsou nijak utlačováni. Zároveň zdůraznil, že svržený prezident Janukovyč je teď politicky nevěrohodný a krymská vláda se podobá loutkovému kabinetu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka