Tak u nás proběhlo finále voleb do Senátu. Proč tak málo uspělo hnutí ANO? Opravdu jeho voliči považují Senát za zbytečný a nepřišli? Ostatně sám „velký předseda“ ve druhém kole nevolil a raději odjel za dcerou. Je to, že se Babišovi Senát nedaří, důkazem, že ANO nepřitahuje zajímavé osobnosti, které uspějí ve většinovém systému?

ANO 2011 je politické hnutí (podle svého programu), které ještě před volbami mělo méně než dva tisíce registrovaných členů a spoléhalo na „žoldnéře“, jak je nazývá František Roček, tedy nečleny, jejichž loajalita může být, a zdá se, že často i je, pod otazníkem. Příklady prominentních příznivců a členů, jako byl např. dnes europoslanec Telička nebo bývalý MNO a MZV Stropnický, jsou přímo exemplární. Mimo drobnohled zaujaté veřejnosti jsou i europoslanci, kteří jsou skryti oparem své důležitosti a nikdo je, pokud intenzivně negoogluje, skoro nezná. Pravda je, že po svém vzniku se ANO 2011 připravovalo  jen na volby do Senátu, ale vládní krize a předčasné volby do PS ho přinutily změnit nejen taktiku ale i strategii. Andrej Babiš dnes mluví o změně volebního systému do obecních zastupitelstev ve prospěch systému většinového, ale i u tohoto způsobu voleb do Senátu nezaznamenalo ANO velký úspěch, alespoň ne takový, aby byl nepřehlédnutelný pro domácí mediální scénu. To, že Andrej Babiš nešel volit ve druhém kole senátních voleb, bych nepovažoval za velkou tragédii.  Ostudná volební účast je jednak vysvědčením  za dosavadní práci Senátu, ale málokdo si všímá těch, kteří volit nešli. Nejsou to přece jen nevoliči, ale je to asi 85% těch, kteří nevolí, protože si neváží výsledků  dosavadní práce senátorů.  Je to sice nesprávné, ale jak jinak mají občané ČR dát najevo svůj nesouhlas než tím, že si přizpůsobili senátní volby referendu o významu této instituce v našem parlamentním systému. Já si sice myslím, že to není správné, ale pokud chceme brát výsledky voleb vážně, což, jak vidíme, není v poslední letech obvyklé, musíme se podle toho také chovat. Nejen my občané, ale také politické strany a hnutí, nebo dokonce jednotlivci, jimž jde o službu státu, která by navíc, jak říkají klasikové politických studií, neměla být honorována. Třeba by to pak s těmi senátními volbami bylo jednodušší.