Svou fůrou do mlýnice nijak nové diskuze o budoucnosti ODS – postrádající oporu v zásadní tradici, o jakou se v těžkých časech opírali třeba sociální demokraté – přispěly zprvu krajské, pak prezidentské volby. Svou trošku donesl i čerstvý výzkum veřejného mínění agentury STEM. Podle něj se měli na místo lidovců vyhoupnout Zemanovci a na druhé místo partajního pelotonu proniknout TOPka. Čímž se jakoby potvrzuje hned zkraje Kalouskova projektu netajená ambice, stát se hegemonem pravice.

Kde brát a (zase) nekrást?

No fajn, ale je to nesporné? Ne, do sněmovních voleb uteče náhonem ještě hodně vody, kterou těžko předjímat. Hodně změn mohla způsobit nepokrytá kampaň médií ve prospěch aureoly Karla Schwarzenberga. A co si navíc budeme povídat, obdobná bádání o politických názorech lidu patří v České republice mezi „skromně spolehlivá“. Právem vyvolávající pochybnosti a adresná podezření…

Leč fakt, že je to s ódéeskou bledé, uznává prakticky každý. Koresponduje s tím i stav vedení a „kádrových rezerv“ partaje. Kde brát a (zase) nekrást?

Vezměme to popořádku. Po diktátorském charizmatu Václava Klause, jenž si potrpěl na hledání vnitřních a vnějších nepřátel, aby mohl organizovat pozornost odvádějící mobilizace, přišel „falešný a prázdný Topol“. Nebystrý, nevzdělaný, ale stále ještě rázný činovník. Po jeho pádu na namydlených schodech stojí v čele 3. liga, jejíž výkony nemohla spasit ani tragikomická teze o „Panu Čistém“. Jinak člověku spřaženém s konci budování československého socialismu a kompletním budováním kapitalismu po česku. Pronášejícím dost „nečasové úvahy“.

Tak jako je na pokraji rozvalu jím vedená Česká republika (ještě že máme onu holubičí povahu!), nad propastí se potácí rodina i strana tohoto formátem vyššího úředníka. A kdo by vlastně měl být mladou krví, když straníků ubývá, stávající kápové se zuby nehty brání výměně a nelze uplatnit žádnou schwarzenbergovskou fámu o nezkaženém politickém nováčkovi?