Přelom epoch. Vzestup Číny a dalších nezápadních aktérů

Klíčové trendy současného globálního vývoje a adaptabilitu Západu na ně rozebral na setkání Klubu 2019 bezpečnostní analytik Miloš Balabán.

„Nastává konec několikasetleté dominance Západu v globálních otázkách. Ten proces v poslední době nabral poměrně značnou dynamiku a naše děti a naši vnuci už určitě budou žít v úplně jiném světě, než je dnes,“ uvedl na úvod a hned vysvětloval:

„Nastává přesun globálního těžiště do prostoru Asie. 21. století bude stoletím asijským. Ovlivňuje to hlavně vzestup Číny, která za 45 let reforem zaznamenala nevídaný ekonomický růst. Když Henry Kissinger pomáhal před více než padesáti lety otevírat Číně cestu do světa v podmínkách studené války, tak si možná ani on sám nedovedl představit, kam se Čína posune. Tehdy měla zhruba 2 procenta podílu na globálním HDP. Dnes se blíží dvaceti procentům. Míru vzestupu dokládá i podávání patentů. V roce 1999 jich podala 300, dnes 58 tisíc. V globální technologické soutěži drží nejen krok s USA a Evropou, ale v řadě oblastí je i předhání. K rychlému ekonomickému vzestupu dochází i v Indii, která je od dubna nejlidnatější zemí světa. Dá se předpokládat, v horizontu jedné dekády, že bude mít třetí největší světovou ekonomiku,“ uvedl a připomněl například nedávné úspěšné přistání indické družice na Měsíci. „Indická vláda ohlašuje i záměr přejmenovat zemi na Bharat, neboť Indie je podle indické vlády starým koloniálním názvem. A v letošním roce se bude Asie podílet na růstu globálního HDP 67 procenty,“ upozornil.

Může střídání hegemona skončit vojenským konfliktem? Co říká historie?

„Nejdůležitějším bilaterálním vztahem současnosti je vztah mezi USA a Čínou. Co nás musí zajímat je, jestli růst nového globálního hegemona – Číny – by mohl skončit nějakým vojenským konfliktem se stávajícím hegemonem – USA. To by samozřejmě mělo velmi negativní globální dopady a v podstatě by to mohlo znamenat i třetí světovou válku,“ pokračoval dál Miloš Balabán. Upozornil na knihu oxfordského profesora Grahama Allisona Osudová past – Spojené státy versus Čína a Thúkýdidovo poučení z dějin“, kde uvedl, že v posledních pěti stech letech došlo ve světě 16x ke změně hegemona. Z toho ve dvanácti případech se změna neobešla bez války. „Takže otázka zní, jestli nám hrozí něco takového i v současné době,“ zamýšlí se doktor Balabán a popisuje:

„Neuralgickým bodem mezi Čínou a USA je Tchaj-wan, vzrůstá vojenské napětí v celém asijsko-pacifickém regionu, vytváří se nové vojensko-politické bloky, vedou se obchodní války. Střet o Tchaj-wan by ale byl jak pro Čínu, tak pro USA vojensky devastující. Proti otevřenému střetu obou mocností hovoří jejich velká vzájemná ekonomická závislost,“ říká a vysvětluje: „Minulý rok dosáhl vzájemný obchodní obrat téměř 700 miliard dolarů, Například 80 procent chytrých telefonů Apple dováží Amerika z Číny, kde se vyrábí. Čína drží dolarové rezervy ve výši 6 bilionů dolarů. To znamená, že Čína ani USA nemohou mít zájem na tom, aby došlo k nějaké vojenské eskalaci. Ta by devastovala čínskou, americkou i globální ekonomiku. Na druhou stranu ovšem je pravda, že máme z historie určitá poučení, že ani vzájemná ekonomická závislost nemusí být nutně překážkou k nějakému střetu,“ varuje a opět dává příklad.