Prezident Miloš Zeman pro média opětovně vyslovil myšlenku povinné volební účasti. Při posledních evropských volbách v roce 2009 přišlo totiž k volebním urnám pouze 28 procent voličů a aby se zamezilo takovému lapsusu při těch letošních volbách, pak by možným řešením byla podle Zemana povinná návštěva volební místnosti, a to pod bičem kupříkladu finanční pokuty za neúčast.

Zeman v této souvislosti navíc připomněl, že kupříkladu v Belgii díky povinné účasti chodí volit až 90 procent voličů; zbývajících deset procent za svoji neúčast zaplatí prý jen nějakou mírnou pokutu do státního rozpočtu.

Tento nápad Zemana ale nikdy politické strany v ČR neoslovil: Volební povinnost byla podle nich dříve součástí právního systému komunistického Československa. Politolog Lukáš Jelínek (Masarykova demokratická akademie) pak v této souvislosti připomněl, že Miloš Zeman nápad zavést u nás povinnou volební účast vytahuje na veřejnost již roky.

Je to jeho osobní záliba

„Jde o jeho osobní zálibu, kterou občas rád vytáhne. I když o ní mluví posledních deset, patnáct let, tak si nemyslím, že by to někdy vstoupilo do nejvyšší rozhodující úrovně jako nějaké reálné téma,“ poznamenal k tomu pro ParlamentníListy.cz Jelínek s tím, že povinná volební účast je u Miloše Zemana podobná obsese, jako třeba panašování u různých typů voleb.

„Zeman má ale i mnoho jiných témat, jako je třeba majetkové přiznání a další. V okamžiku, kdy hovoří o volební reformě, tak se kromě panašování a povinné volební účasti vrací i k myšlence posílení většinových prvků v poměrném volebním systému, což znamená například zmenšování volebních obvodů. U něho to ale je taková specifická kategorie témat, o kterých čas od času mluví a snaží se je politikům podsouvat do nějaké diskuse,“ řekl k tomu pro ParlamentníListy.cz Jelínek.

Kolem toho se vede celkem seriózní debata

„Povinná volební účast je sice jedna z legitimních cest, dokonce se vede kolem ní celkem seriózní debata nejenom v politických kruzích, ale i v politologických kruzích odnepaměti, ale přesto si myslím, že jakoby Miloš Zeman vzal tu věc za špatný konec. Sice toto své oblíbené téma neřekl poprvé, a ani asi naposledy, ale není to zrovna nejšťastnější cesta, a to proto, že voliči by mohli zareagovat úplně jinak, než by politici očekávali,“ zdůraznil Jelínek s vysvětlením, že etablované strany se obávají, že by lidé z trucu volili při povinné účasti protestní strany a hnutí.

„To znamená, že aby nebyli za svou neúčast nějak popotahováni, tak by šli volit mnohem radikálněji a antisystémověji, než jak volí v současnosti. To znamená, že by se přiklonili k nejrůznějším radikálním a extrémním stranám, a to už jenom proto, že je stávající politická garnitura nepřitahuje natolik, aby k volbám šli, neboť prostě k ní necítí důvěru. Sice bychom pak měli vyšší voličskou účast, ale možná za cenu mnohem vyšší podpory nejrůznějších extremistických stran. Právě toto je nejsilnější argument, proč tomuto nápadu říci ne,“ pronesl Jelínek a naznačil, jaké extrémní strany by v tom případě tito lidé volili.

Zafungovalo by šibalství Čechů...

„Máme tady extrémní pravici, která je ale poměrně slabá, ovšem mohla by vyrůst nahoru, stejně tak jako krajní levičáci. Musíme také vzít v úvahu to, že by tady zafungovalo šibalství Čechů a vyrostla tady nová extrémní hnutí nebo strany, které by se pak vyhraňovaly jenom vůči samotné povinné volební účasti.“

Jelínek nadto zmínil, že sice model povinné účasti funguje v Belgii nebo v Lucembursku a v Austrálii, ale jinde se od tohoto modelu – pokud jej zavedli - časem odvrátili.

Pokud by se v Česku povinná volební účast byť jen hypoteticky zavedla, pak by se podle Jelínka nemusela zapisovat možná ani do Ústavy, ale bylo by ji možné vymáhat obyčejným volebním zákonem.

„Ovšem byla by tady i otázka, zda by se povinná účast týkala jen některých voleb, nebo všech voleb. Bylo by vše ale možná i v rozporu se samotnými občanskými právy, což by nakonec vedlo k tomu, že by se někteří lidé proti tomu bouřili. A určitě by se našel i nějaký ústavní právník, který by řekl, že to vlastně hraničí i s ústavními právy, a tak by hrozilo, že by se kolem toho vedl komplikovaný ústavně-právní spor. Proto si myslím, že to Miloš Zeman nadnáší jen jako téma a nemá to domyšlené do důsledku. Proč to ale Zeman říká, tak to nevím, jednoznačně to vysvětlit nedokáži. Protože pokud by se voliči k něčemu nutili, tak se ani nedá říci, že by vycházel vstříc nějaké voličské poptávce ve veřejném mínění. Proto to není ani populistické gesto, spíše antipopulistické a možná, že by nápad sám Miloš Zeman vysvětlil tím, že by se tak nepomáhalo extremistickým stranám, ale naopak by to mohla být pomoc demokratickým stranám,“ dodal Jelínek.

Kdyby se losovalo, tak by lidé šli do voleb s úsměvem?

Nakonec se zamyslel s nadsázkou nad tím, co by voliče spíše přimělo jít k volbám.

„Pozitivní motivací by se dosáhlo určitě víc. Třeba kdyby někdo přišel s nápadem volební loterie, že by se slosovaly všechny voličské listiny a někdo něco vyhrál, tak by to byla mnohem zajímavější motivace než motivace strachem nebo postihem, či pokutou,“ doplnil v nevážném duchu Jelínek s tím, že politici mají voliče přesvědčovat spíše svými výkony o tom, že má smysl k volbám vůbec jít.

Politolog Ladislav Mrklas (CEVRO Institut) byť jen jako myšlenku povinnou volební účast odmítá.

„Myslím si, že to není správná myšlenka. U nás jde totiž o volební právo, nikoliv povinnost. Existují dokonce studie, které ukazují, že voliči, již nechodí k volbám, k tomu mají dobrý důvod. Není to z toho důvodu, že by si nemohli vybrat, ale je to z toho důvodu, že to jsou voliči, kteří často mají daleko k tomu současnému politickému systému, a proto se dá očekávat, že kdyby byli k volbám nakonec přinuceni volební povinností, takže by to vedlo k volbě, která by byla velmi neblahá z hlediska vývoje celého politického systému,“ zmínil pro ParlamentníListy.cz Mrklas.

Mrklas: Je to absurdní požadavek

Podle něj dokonce i země, kde dnes volební povinnost je, tak se potýkají s tím, že není dodržována.

„V Itálii je třeba také volební povinnost a přitom průměrná volební účast je tam kolem sedmdesáti procent. Takže to není žádný recept, který by měl zvednout kvalitu demokracie, ani vládnutí a ani ničeho jiného,“ připomněl Mrklas.

Nedokáže si tak vysvětlit, proč s tím Zeman nyní vyrukoval.

„Tak to netuším, to by byly čiré spekulace. Myslím si ale, že v souvislosti s evropskými volbami je to požadavek o to absurdnější, když se jedná navíc o volby, které probíhají na úrovni celé EU. Existují tady totiž ambice čím dál tím víc sjednocovat nejrůznější aspekty voleb: Sjednocuje se termín, byly tady návrhy na sjednocení volebního systému a dokonce se hovořilo o tom, že by se volilo v celé Evropě s jednotlivými kandidátkami. Takže si myslím, že tady je zcela absurdní o tom hovořit, protože by to bylo v přímém rozporu s některými součástmi unijního práva. Takže tady mi to přijde zcela nepatřičné,“ pronesl Mrklas.

Volili by antisystémové strany nejhrubšího rázu

I on je toho názoru, že by „povinnost“ vedla k protestu.

„Byla by tady skutečně možnost toho, že by lidé volili protestní strany. Existuje totiž mnoho studií, které ukazují, že ta část voličů, jež pravidelně nechodí volit, je totiž tak frustrovaná, že by volila antisystémové strany, a to často toho nejhrubšího rázu – ať už by to byli komunisté nebo krajní pravice, případně nějaká jiná populistická strana. Proto povinná účast není v zájmu našeho politického systému jako takového,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Mrklas.

• Další odborné názory v rubrice Politologové.