Nad letošními komunálními a senátními volbami se vznáší otázka, zda jsou, či nejsou referendem o vládě. Šéfové opozičních parlamentních stran Andrej Babiš a Tomio Okamura tvrdí, že ano, předseda Pirátů Ivan Bartoš či Starostů Vít Rakušan, že nikoliv. Premiér Petr Fiala k tomu v MF Dnes řekl, že považovat komunální volby za referendum o vládě je úsměvné. „Jsou to komunální volby, jde o to, aby si občané vybrali dobré politiky, kteří budou správným směrem spravovat jejich obec a město,“  sdělil.

Objevují se však i výzvy na jiných úrovních, například bloger Vidlák vyzval lidi, pokud jsou naštvaní na vládu, aby nevolili kandidáty vládních stran, i v případě, že jsou s jejich působením spokojení. A prý mu i píšou vyděšení dotčení starostové s tím, že jim lidé oznamují, že nebudou volit – „Promiň Franto, jsi dobrej kluk, nic proti tobě nemáme, ale Vidlák má pravdu – ty nám energie nezajistíš, ty nám pracovní místa nezachráníš...“

Ve velkých městech se vždy volí podle celostátní politiky

Můžou mít tyto výzvy významný vliv na chování voličů? „Vliv to bude mít, ale pouze ve větších městech. Čím větší město, tím více to bude zesilovat. Jsem však přesvědčen, že v menších obcích se bude stále vybírat podle místních témat a dle spokojenosti s místní radnicí. Tam až zas tak velká politika a hodnocení vlády nebude promlouvat. Ale od měst okresních se nejistota bude promítat do volebních výsledků. Hodně důležité bude, jak dorazí ze sídlišť, kolik voličů z těchto míst přijde. Ve velkých městech se vždy volí podle celostátní politiky. Dá se očekávat, že možná část voličů koalice Spolu své určité zklamání vyjádří tím, že k volbám nedorazí. Očekávám, že účast bude o nějaká dvě procenta nižší než v minulosti,“ komentuje politolog Jan Kubáček.

„I když pro mnoho politiků jsou komunální volby vlastně referendem o vládě, na rozdíl od voleb krajských či senátních zde lidé rozhodují o věcech, které mohou doopravdy ovlivnit jejich život. Komunální politika není ‚stranická‘, ale je o spolupráci osobností, takže se domnívám, že výzvy opozice vystavit touto cestou stopku kabinetu spíše nevyjdou,“ sdělil sociolog Vojtěch Bednář.

Komunální volby jsou specifické tím, že nabízejí řadu kritérií, podle kterých lze výsledky posuzovat. Vítězem může být kdokoliv, záleží na interpretaci. Nejvíce hlasů mají různí nezávislí kandidáti místních uskupení, hodně mandátů v nich získávají například lidovci. A v Praze je zase favoritem ODS. Jak je tedy hodnotit? „V Praze to však nebude tak výrazný úspěch, jak asi ještě loni očekávali. Dojde k posílení hnutí ANO i SPD. Naopak oproti minulým volbám oslabí Starostové a nezávislí a Piráti. Praha bude různobarevnější a vytvoření koalice bude složitější,“  domnívá se Kubáček.

„Nejlepší způsob zhodnocení voleb na komunální úrovni je položit si otázku, co vše udělali konkrétního politici v předchozím období pro konkrétní město či obec. Z jaké strany byli, není tolik podstatné,“  myslí si Bednář.

V Senátu uspějí výrazné místní osobnosti

V roce 2008 zavládla v krajských volbách oranžová tsunami, která se projevila i ve volbách senátních, kdy z 27 senátorských postů jich urvala ČSSD – tehdy nejsilnější opoziční strana – 23. Dnes je v této pozici hnutí ANO. Je však také faktem, že senátní volby ANO nikdy nešly. Může se tedy něco podobného nyní opakovat?

„Voliči ANO k těmto volbám tolik nechodí. Spíše si myslím, že budou bodovat místní osobnosti. Rebelství, nespokojenost s celostátní politikou, se přetaví spíše k výrazným kandidátům. Bude to o osobnostech a posílí se trend, že Senát je stále regionálnější. Posiluje se volby od voleb. Nečekám, že by dramaticky uspělo hnutí ANO. Spíše to bude souboj o volební účast , kterou ve druhém kole čekám velmi nízkou. I proto, že bude po státním svátku svatého Václava, bude možnost udělat si prodloužený víkend. Navíc když tu zůstává nešvar, že volební lístek nezůstává ve volební schránce, takže spousta voličů má pocit, že už je odvoleno,“ upozornil Kubáček.