Vy jste na svém facebooku napsal: „Proč volím Zemana, přestože jsem na podzim nezvolil Babiše ani Okamuru, natož KSČM? Přestože jsem pravicový konzervativec.“ Můžete vysvětlit své důvody?

Důvody, proč jsem psal, že volím prezidenta Zemana, jsem ve svém facebookovém příspěvku z prvního volebního dne 12. 1. myslím shrnul dostatečně. Jen dodávám, že nejsem jeho slepý volič a bezvýhradný podporovatel. Volba Zemana je pro mne výsledkem analýzy nadcházejících témat domácí a zahraniční politiky, pravděpodobných postojů kandidátů k nim i individuální váhy každého tématu v mém osobním žebříčku.

A co říká vaše analýza?

Moje analýza vychází z pozorného sledování projevů a vyjádření obou kandidátů, u prezidenta Zemana je to samozřejmě snazší, jeho postoje k jednotlivým tématům jsou snadno dohledatelné, u pana Drahoše naopak sleduji posledních několik týdnů popření vlastních postojů například vůči ilegální ekonomické migraci, evidentně se snaží zbavit nálepky „vítače“. Pochopitelný krok, ale na důvěryhodnosti mu to nepřidá. Nadto přišel pozdě – lidé nejsou takoví hlupáci, za jaké je volební team pana Drahoše má. Starší výroky Drahoše o migraci a dalších tématech kampaně lze lehce dohledat a srovnat se současnými postoji.

Pokud je otázka z úvodu myšlena jako důvody nevolení Babiše, Okamury, nebo KSČM, upřesňuji, že jsem volil ODS, primárně kvůli naději, že pravicově konzervativní postoje Václava Klause mladšího v ní budou sílit na úkor středově liberálních postojů Petra Fialy. Víkendový sněm ODS ukázal, že jsem byl optimistou. ODS se blíží hodině pravdy, v níž si musí rozmyslet, zda je stranou středově liberální, nebo pravicově konzervativní. Mezi těmito dvěma světonázory zeje stále se prohlubující mezera, zatímco dělení na pravici a levici se stále více relativizuje, protože pravice v rozvinutých zemích se v průběhu let posunula do oblasti, kde byl ještě před dvaceti lety levý střed.

Na každý pád jsem volil ODS podobně jako Zemana, nikoliv srdcem a bez nadšení. ANO pro mne není alternativa, jakkoliv jsem za jejich boj prohnilých proti prohnilým (ANO vs. ČSSD) rád. Babiš se dlouhodobě na tygru neudrží a s ním padne celé ANO.

SPD je pro mne nečitelný a nedůvěryhodný byznys, projekt Vítka Bárty a Tomáše Hrdličky, hrající účelově a ne vždy upřímně na národoveckou vlnu. Nelze je srovnat s národně konzervativními stranami jako v Polsku, Maďarsku, Německu či v Rakousku. Jako přípravka pro několik použitelných konzervativních politiků však SPD zafungovat může.

KSČM se během čtvrt století stala nejlépe kapitalizovanou opozicí ve Sněmovně. Spolehlivý hlasovací partner za rozumné peníze. Pro hardcore levicové voliče trochu málo, jak napověděl výsledek voleb.

Na svém facebooku jste také popsal postoj zastánců Jiřího Drahoše takto: „Ty volíš Zemana?!?! Ty jsi blbej nevzdělanej xenofobní a islamofobní proruskej troll z vesnice! My vzdělaní lidé z lepší společnosti volíme jedině Drahoše, protože umí krásně hovořit, a nic přitom neříct! Tobě by se mělo odebrat právo volit! A vůbec – táhni na Východ, tady pro tebe není místo! Nebo aspoň chcípni – když máš jinej názor než já.“ Můžete to více rozvést?

Jde o parafrázi na několik reálně zaznamenaných příspěvků voličů Jiřího Drahoše na FB. Některé přály smrt voličům prezidenta Zemana. Je to zvláštní přístup. Ti, co se obávají údajného tažení Česka směrem na Východ a „dále od demokracie a svobod“, mají sílící tendenci upírat občanům volební právo, svobodu projevu, ba dokonce občanství. Pokud si takto představují naše „ukotvení na Západ a ke svobodám“, dost si protiřečí.

Pro mé vidění domácích a zahraničních politických priorit je Zeman vhodnějším prezidentem. Pro jiného je jím Drahoš. Je to legitimní. Je třeba se vzájemně respektovat a uznat i výsledek, který se nám nelíbí. Nelíbí se mi premiér Babiš a vláda ANO, ale budu je respektovat, získají-li důvěru. Za sebe deklaruji, že bude-li prezidentem zvolen profesor Drahoš, bude i mým prezidentem a budu jej respektovat. My konzervativci nemáme ve zvyku vyrazit do ulic, zapalovat auta a házet popelnice do výloh obchodů, které následně vyrabujeme. To je doménou liberálních „ochránců demokracie“ – jen vzpomeňme na hořící ulice amerických měst před rokem.

Z výkřiků „Ať chcípnou všichni voliči Zemana!“ je mi opravdu smutno. Kdo si dnes vzpomene, že před pěti lety tvůrci seriálu Zdivočelá země vyhrožovali Martinu Dejdarovi ztrátou role za to, že si dovolil jít proti jednotnému proudu soudruhů a soudružek naší angažované dotačně-kulturní fronty a volil Zemana namísto Jeho Jasnosti knížete z Orlíku? Někdy mám dojem, že jsme čtvrtstoletím po listopadu ´89 opsali kruh přes svobodu zpět k nesvobodě, dnešní jednotný kvikot a nerozborná jednota dělníků masmédií, rolníků jevišť a neziskově pracující inteligence připomínají období deklarací anticharty. Kupředu v jednom šiku za Drahošem – zpátky ni krok!

Podle kněze a teologa Tomáše Halíka padl v prvním kole voleb mýtus neporazitelného Zemana. „Nadcházející zápas dvou kultur – džentlmenství a barbarství – ukáže nám samým i světu, jaká je kvalita našeho národa, zač Češi stojí a jakou budoucnost si zaslouží,“ uvedl Halík. Co o těch slovech míníte?

Monsignor od sv. Salvátora by měl následovat svého moudřejšího a zkušenějšího nadřízeného – pana kardinála Duku  – a uložit si předvolební omertu. Církvi tak masivní zasahování do procesu voleb nikdy neslušelo a je právem kritizováno. Notabene otec Halík vyniká ve schopnosti ztrácet podporu ve společnosti i mezi námi věřícími. Lidé tak často s gustem konají pravý opak Halíkových doporučení. Někdy si říkám, zda je otec Halík ještě politizujícím kazatelem, nebo už kázajícím politikem.

K jím předestřenému „zápasu džentlmenství a barbarství“ použiju příklad starý osmdesát let. V Británii kandidoval uhlazený, asketický džentlmen dobrých mravů – dnes by se řeklo slušný člověk – proti barbarskému, prostořekému opilci, xenofobovi, germanofobovi, islamofobovi, silnému kuřákovi.

Vyhrál džentlmen a tehdejší „slušní lidé“ se radovali. Džentlmen snažící se „být premiérem všech – svorník, který nerozděluje“ se rozhodl být slušný a mírný vůči tehdejšímu německému socialistickému kancléři, jehož dikce, vyjadřování a gestikulace nápadně připomínají budoucího německého vicekancléře Schulze. Slušný člověk Chamberlain se vrátil z jednání s eurofederalistickým kancléřem Hitlerem a zamával na schůdcích letadla cárem papíru se slovy, že veze mír. Barbar, xenofob, opilec, křupan a islamofob Churchill přitom už léta tvrdil, že v dané době je třeba být pevný a neustupovat roztahující se Říši a že z ústupků stejně vzejde válka, ale čím později, tím hůře nejen pro Británii. Protože se liberálům zatím ještě nepovedlo přepsat celé západní dějiny, víme, jak tehdejší spor „džentlmenství a barbarství“ dopadl. Všichni víme, že Churchill ani Zeman nejsou tak úplně barbaři a že měkkost a bezradnost, maskované za džentlmenství, mohou nadělat hodně škody.