Napsal jste, že výrok Miloše Zemana o tom, že má rád Srby a Srbsko, nikoliv Kosovo, byly zásahem na solar plexus Kosova. Proč?

Tahle se to řešit nemá. Osobně také nejsem zastánce nezávislosti Kosova, nikdy bych pro ni nehlasoval z řady důvodů. Kosovo vzniklo na základě naprosto špatné premisy, a hlavně alianční bombardování Srbska mělo zajistit, aby Kosovo bylo multietnické, tedy aby se zabránilo Srbům ve vyhánění kosovských Albánců. Výsledkem ovšem je, že máme Kosovo single etnické a kromě tří okresů na severu, které jsou trochu srbské, je zbytek čistě albánský. To je přesně v rozporu s tím, čím se letecká operace v roce 1999 proti režimu Slobodana Miloševiče zaštiťovala. Nemyslím si, že za to, jak kosovští Albánci vyhnali velkou většinu Srbů a vlastně se takzvaně odtrhli od Srbska, si zaslouží uznání. Myslím, že se má celá věc řešit jiným způsobem, nikoliv veřejně. Samozřejmě srbský prezident byl potěšen, ale i on si uvědomuje, že jde o výrok, který – a je vidět, že vláda České republiky s tím nic dělat nechce – je spíše neverbální podporou, než by se na statutu Kosova něco fakticky změnilo.

To, že v Kosovu nemáme velvyslance, ani prezident Havel, ani Klaus žádného nejmenovali, ani Zeman žádného velvyslance jmenovat nebude, jako nepřijme žádného kosovského velvyslance na našem území, je fakt, se kterým nemyslím, že je potřeba cokoliv dělat.

Jaký důsledek má takové vyjádření českého prezidenta v zahraničních vztazích? Navíc Miloš Zeman chce odvolat uznání Kosova. Na základě všech těchto událostí navíc zástupci Kosova zrušili účast na setkání Visegrádské čtyřky v Praze.

Chápu, že zrušili účast. Šlo o jasné diplomatické gesto, že s vyjádřením prezidenta nesouhlasí. Prezident to v dalším vyjádření relativizoval, chápe, že sám v této záležitosti stejně neprosadí změnu. Ačkoliv je špatně, že jsme uznali Kosovo, tak se s tím stejně nedá nic dělat a nikdo s tím pravděpodobně nic dělat nebude.