Stažení ruské armády z Chersonu je oslavováno Ukrajinci, přirozeně. Jde o důsledek ruské operační krize, nebo o kalkul?
Podle mých informací od generálmajora Sergeje Lipovoje byla příčinou ústupu hrozba (a zřejmě vyhodnocena jako reálná) exploze hráze vodní elektrárny Kachovskaja. V tom případě by rozdíl hladin a obrovská masa vody zničila jak Cherson a v něm ruskou armádu, tak také desetitisíce obyvatel a jejich majetek. Rozlitá voda by zaplavila široké okolí. Zároveň by se zkomplikovala dodávka vody na Krym. „Velením bylo učiněno naprosto kompetentní rozhodnutí nevystavovat civilní obyvatelstvo ani město jako celek zbytečnému riziku a stáhnout naše jednotky, a zabránit tak možné hrozbě záplav. Kyjevský režim nyní přinese jakékoli oběti a ničení až po vyhození vodní elektrárny do povětří, jen aby ukázal, že údajně dobyl město,“ dodal generálmajor. Ukazuje se, že i dnes, v roce 2022, v době výsadkových vrtulníků, obojživelných plavidel a velkokapacitních vznášedel je široký vodní tok překážkou pro jakoukoliv armádu v operačním prostoru. Bylo to tak za Čingischána, je tomu tak dodnes. Všimněte si, že Rusové ničí infrastrukturu chirurgicky, bodově: dvě pole mostu v těsné blízkosti přehrady, dvě pole Antonivského mostu, vysokonapěťové transformátory, ale ne turbíny… To jsou všechno škody opravitelné v řádu týdnů až měsíců.
Válku to prodlouží o několik měsíců. Stále se domnívám, že jediným logickým ruským postupem je připravit Ukrajinu o přístup k moři – čili dobýt Oděsu a propojit Novorusko s Podněstřím. Bez tohoto ekonomického kalkulu by ta válka neměla smysl.
Všeobecně se má za to, že na podzim se bojuje špatně: zima, bláto, pak sníh. V jakém stavu se válka „zazimuje“, pokud se úplně zazimuje?
No to je vždy iluze západních armád v Rusku. Zemljanka, kamínka, samovar, čaj a vodka… Sníh venku. Obecně oblíbený omyl, jak by řekl Ludvík Souček, autor knihy Obrazový opravník obecně oblíbených omylů. Nejhorší je na začátku vlezlá mokrá zima. Vleze všude, podlamuje avitaminózou a sníženou imunitou pronásledované zdraví. Živí virózy. Následují horečky… Déšť v hluboké ukrajinské oranici vytvoří jemné hluboké bahno, kterému se tak říká rasputica. Během mongolské invaze do Ruska tatarsko-mongolská armáda kvůli bahnu nedosáhla Novgorodu. Topili se v něm koně. Během invaze Napoleona do Ruska v roce 1812 znamenala rasputica pro francouzskou armádu překážku v jejím rychlejším pohybu a značné zpoždění v dosažení Moskvy. Topila se děla. Během druhé světové války měsíce trvající období rasputice na podzim 1941 zpomalilo německý postup během bitvy o Moskvu. Kola děl či nákladních automobilů i pásy tanků se boří do bahna a neexistuje ještě těžší technika, která by obrovská, 40 až 60 tun těžká vozidla vyprostila...
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jaroslav Polanský