Paní doktorko, po zkušenosti ze Senátu se vracíte do komunální politiky. Změnila ta dvě období nějak váš pohled na problémy Ústeckého kraje?

Pohled na politiku Ústeckého kraje, respektive problémy Ústeckého kraje, za dvanáct let se podle mého soudu příliš nezměnil. Když jsem poprvé vstupovala do Senátu v roce 2010, byl problém s ROP Severozápad, kauza Krajská zdravotní a po dvanácti letech zažíváme další krize. Na scéně je opět Krajská zdravotní jako součást vyšetřování organizovaného zločinu. Jsou obviněni nejvyšší manažeři KZ. V současnosti jsou další problémy, které se týkají stavebních zakázek a kandidát na hejtmana za ANO se ocitá ve vazbě opět ve skupině organizovaného zločinu. Takže tematika a problematika v Ústeckém kraji se za těch dvanáct let v podstatě příliš nezměnila.

Do politiky jste vstupovala jako lékařka kritizující korupční praktiky v Krajské zdravotní. Nyní sledujeme další korupční kauzu v Ústeckém a Karlovarském kraji. Máte pocit, že tento kraj z nějakých důvodů přitahuje korupční jednání nadstandardně?

Ano, slyšela jsem od známého novináře, že vlastně ten náš kraj má v genetickém kódu být nečestným a zkorumpovaným, ale myslím si, že to tak není. Obdobné praktiky se dějí i v jiných krajích. Jen namátkou jako zdravotnice mohu zmínit problémy pražských nemocnic IKEM, Bulovka, Homolka. Našly by se i jiné kauzy, například Dozimetr, která se týká vyšetřování korupce na Magistrátu hlavního města Prahy, spojené zejména s hospodařením Dopravního podniku hlavního města Prahy. A našly by se problémy i v jiných městech České republiky…

Z vaší zkušenosti zákonodárkyně: Existuje nějaká účinná „zbraň“, která může omezit korupci?

Je to těžká otázka, a tím pádem je těžká odpověď. Naše země od sametové revoluce, to znamená po 35 letech, nebyla schopná vytvořit zákony, které by byly účinné. Myslím si, že prostě není politická vůle, aby se takové zákony vytvořily. Zdá se mi, že v mnohých zákonech chybí slovíčko kontrola, takže se posléze nekontroluje tak, jak by se kontrolovat mělo. No a další problém vidím v tom, že si můžeme vykládat mnohdy zákony různým způsobem, a tím pádem se ti, kteří spáchají nějaký trestný čin, mohou státi jaksi nevinnými, protože jejich advokáti využijí různé kličky, které zákon právě nabízí. Tito lidé pak nejsou potrestáni, a dokonce žádají náhradu po státu. Velký problém vidím v tom, že i odsouzeným se daří udržet valná část majetku, takže se vlastně krást vyplácí i tak.