Koronavir podle průzkumu NMS Market Research zasáhl do příjmů takřka 40 procent Čechů. Hůře jsou zasaženy rodiny s dospívajícími potomky. Bude se podle vás toto číslo v následujících měsících ještě zvyšovat?
Ano, v ekonomice nás to nejhorší teprve čeká. Mnoho firem již před pandemií žilo z měsíce na měsíc. Nyní je těmto firmám jasné, že nepřežijí. Pouze se snaží vyčerpat podporu ze strany státu, kterou již nikdy nevrátí zpět. Nezaměstnanost v následujících měsících bude stoupat a zásah do svých příjmů pocítí ještě více Čechů.
42 % Čechů nemá ani finanční rezervu, která by jim umožnila pokrýt delší než měsíční hluché místo. Je to varovný signál? Proč tomu tak je?
Mohou za to nízké mzdy a špatná finanční gramotnost. Češi si většinou moc peněz nevydělají, a to málo hned zase utratí. Mnozí lidé jsou obětí reklam. Mají pocit, že k tomu, aby byli šťastní, potřebují drahé a značkové věci. Proto si je kupují a mnohdy se i zadlužují. Osobně však pochybuji, že je takový život těší. Místo toho, aby se nad sebou zamysleli, tak se pořád jen upínají k dalším a dalším zbytečným věcem.
U domácností s příjmy do 20 tisíc měsíčně je to dokonce 60 procent. Pokud se podíváme na tato čísla, není to do jisté míry svědectví o tom, že uplynulé roky ekonomického růstu pro obyčejné Čechy zas tak idylické nebyly? Mnozí lidé stále pracují za peníze, které v celounijním měřítku nevypadají dobře.
Nejde žít jako na Západě, a přitom pobírat středoevropské výplaty. Bohužel však přesně o to se mnozí lidé snažili a vládní rétorika je v tom podporovala. V době ekonomického růstu jsem mnohokrát vyzýval ke snížení daní, aby se zvýšily čisté příjmy Čechů. Bohužel jsem nebyl vyslyšen. Rovněž jsem lidem doporučoval, aby si koupili například zlato. Ti, co mě poslechli, se dnes mají lépe. Bohužel mnozí lidé si raději kupovali zbytečnosti, které ztratily svou hodnotu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs