Vrátíme se k nedávné akci Milionu chvilek na Letné. Podle organizátorů přišlo 300 tisíc lidí, podle policie asi o 100 tisíc méně. Ať tak či tak, mohou to organizátoři považovat za úspěch?

Oni si asi myslí, že to velký úspěch je. Já jsem byl o tom víkendu na chalupě. A tady na vesnici, která není zrovna vyhraněná napravo nebo nalevo, tak se všichni divili a říkali – „Co tam blázníte, prosím tebe, v té Praze? Tam není nic jiného na práci?“ A já jsem říkal – „No, to jsou lidi, který třeba asi nic jiného nemají, nebo mají úkol, který musejí splnit.“

Jan Kuželka se Zdeňkem Troškou

Víte, nejvíc mi vadilo, že se obrátili na opoziční strany a na lidi, aby ty opoziční strany volili. Jmenovali dokonce předsedy opozičních stran, což přece na takovou demonstraci vůbec nepatří. To mi vadilo hodně. Sledoval jsem to na ČT a přemýšlel jsem, proč tam ti lidé vlastně jsou. Proti čemu protestují? Trestní stíhání Babiše je zastavené, nic mu nebylo dokázáno a tady se pořád vykřikuje, že musí odstoupit, když nevyřeší své „problémy“. Já si myslím, že on už je vyřešené dávno má.

Přesto Babišovi na Letné předložili ultimátum – do konce roku odvolá Marii Benešovou a zbaví se Agrofertu včetně médií, anebo vyklidí pracovnu na Úřadu vlády a odstoupí. Pokud tak neučiní, může se 7. ledna těšit na „další protest, který bude mít kreativnější podobu“. „A o vašem střetu zájmů se opět dozví celý svět,“ hrozili premiérovi. „Nepolevíme, dokud neodejdete,“ ujistil premiéra Minář. Co si o tom myslíte?

Tak ať nepolevují. Tohle jsou takové výkřiky do prázdna. Nevím, kdo a v čí prospěch to dělá. Ale nikdo přece není tak naivní, aby si myslel, že ti organizátoři a ti všichni to opravdu dělají z čisté lásky.

Říkáte, že nevíte, kdo a v čí prospěch ty demonstrace dělá…

Víte, já prostě nerozumím tomu, čeho těmito akcemi chtějí dosáhnout. Babišovi jen stoupají preference. A nejen to. Lidi už jsou znechucení tím věčným demonstrováním, které stejně k ničemu nevede. Myslím si, že vzájemný dialog by byl mnohem lepší. I když se nedivím panu premiérovi ani panu prezidentovi, že ho s nimi vést nechtějí, protože je to jednostranné.

A co říci na projevy umělců na Letné? Například Dan Bárta vyzval, aby lidé „chránili instituce“, jako jsou soudy nebo nezávislá média. „Přispívejte na dobrou věc,“ vyzvala pak Anna Geislerová. Každý by si měl najít jednu či dvě neziskové organizace a těm pravidelně posílat peníze.

Aha, ano! Neziskové organizace, to bude vůbec to nejlepší, kam by se ty peníze měly dávat. Možná že bych zkusil vyhlásit, jestli by se lidi nezřekli svých platů a nedali to nějaké neziskovce. Možná by to pomohlo. Někomu určitě… (smích)

Ivan Trojan nabádal, aby lidé měli odvahu. „Pokud nikdo není ochoten zemřít za svobodu, potom všichni zemřeme v tyranii,“ deklamoval do mikrofonu. Pak jmenoval lidi, kteří svůj život za svobodu obětovali. Od Jana Opletala po Jana Patočku. „Jejich oběť nebyla marná,“ ujistil. Dnes prý sice životy obětovat nemusíme, ale pokud nebudeme ochotni obětovat vůbec nic, budeme mít „demokracii na nic“. Co na jeho slova říkáte?

To vůbec nemůže spojovat přece. Já tedy nevím, jestli Ivan Trojan zažil nějakou tyranii, ale myslím, že se mu nic tak hrozného neděje.

Nevím, jak si kdo představuje demokracii. Já jsem rok 1989 zažil na rozdíl od některých, kteří se teď k tomu velmi zasvěceně vyjadřují, na vlastní kůži. Jezdil jsem zakládat OF, byl jsem na besedě v ČKD Vagonka. Byl jsem také například ve Vysokém Mýtě, kde se vyráběly náklaďáky. Tam nám říkali, že jsou připravena auta a milicionáři a jen se čekalo na povel, že vyjedou na Prahu. A v téhle atmosféře jsme tam na náměstí mluvili s lidmi a vyprávěli jim, co se děje v Praze. Nic takového se přece dnes neděje. Dnes se může každý svobodně, demokraticky projevit, demonstrovat…