Viktor Orbán začátkem týdne oslovil občany členských zemí EU prostřednictvím významných periodik, ve kterých si zakoupil reklamní prostor. Jeho sedm bodů „o budoucnosti EU“ vzbudilo diskusi napříč politickými špičkami. Orbán navrhuje posílit roli národních parlamentů, chce, aby se členem EU stalo Srbsko, a apeluje na to, aby v EU politická rozhodnutí přijímali volení zástupci, a nikoli mezinárodní nevládní organizace. Je EU v jakési krizi, manifestující se v otevřeném konfliktu mezi jednotlivými členy?

EU je v křeči už léta coby přebujelý byrokraticky-socialistický aparát nikým nevolených politruků, který funguje jen díky posvěcené korupci a úplatkářství, kterou nazývají dotacemi a přerozdělováním. Jde o ryze parazitický moloch, který si tak jako hraje na Olymp. A dle mého je záměrem jeho od reality odtržených předních velitelů oslabení Evropy a její podřízení vůči USA či Izraeli, nikoliv opak, jak neustále orwellovsky tvrdí přední loutky této instituce. EU nikdy nebude fungovat bezproblémově. Protože navzdory urputné snaze osekat národní cítění, národní zájmy, vlastenectví a staletími vyvinuté jinakosti už jen z povahy zeměpisné polohy se zájmy jednotlivých zemí liší a často střetávají.

Maďarsko je terčem kritiky kvůli svému zákonu, zakazujícímu ve školách osvětu o sexuálních menšinách. Nizozemský premiér Mark Rutte v reakci na to dokonce uvedl, že pokud Maďarsko zákon nezruší, mělo by opustit EU. Měla by EU Maďary případně vyloučit? Kdo by tím utrpěl?