V Česku se počet mladých maximálně se základní školou za posledních deset let zvedl o více než třetinu na 6,7 procenta. Špatně je na tom Slovensko, Maďarsko nebo Bulharsko, ale ostatní státy v EU si polepšily. Právě v době ekonomické krize se tohle může zásadně projevit, protože krizi odnesou hlavně nekvalifikovaní lidé. Psal o tom Seznam. Pane profesore, proč se podle vás zvedá počet lidí, kteří mají maximálně základní vzdělání?

Na kvalifikovanou odpověď bych potřeboval znát data o domácnostech, ze kterých mladí s pouze základním vzděláním pocházejí. Nárůst o více než třetinu napovídá, že to nemusí být způsobeno jen jedním faktorem. Ještě opatrnější bych byl při srovnávání s jinými zeměmi. Například Francouzi mají zákon, podle něhož 80 % mladých z každého věkového ročníku musí získat maturitu, ať už si to učitelé zařídí, jak umějí. Pokud bychom uzákonili, že maturitu musí mít u nás sto procent mladých a že školy, které jim v tom budou házet klacky pod nohy, budou finančně trestány, všichni by se divili, jak rychle by u nás vzdělanost stoupla. Vypadá to legračně, ale zhruba tímto způsobem vzdělanost naší populace už dlouhá léta zvyšujeme.

V české populaci dvacátníků je zhruba deset procent lidí bez dokončené střední nebo základní školy, v sociálně vyloučené lokalitě jsou to dvě třetiny obyvatel. Jen v Česku je podle analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR takových oblastí asi 606 a žije v nich zhruba 115 tisíc lidí. Do jaké míry zhorší situaci epidemie a jak se podepíše na trendu zvyšování počtu vyloučených lokalit a lidí, kteří tam žijí? A jak hodnotíte situaci v Moravskoslezském kraji?