Každá válka jednou skončí. Otázka dne zní, čím budeme topit po jejím skončení a za jaké ceny, když se z ekologických důvodů zakáže uhlí, ropa, ale i biomasa vzhledem k řadě studií o karcinogenních emisích ze spalování dřeva, a také LNG z USA a dalších států, protože jeho doprava tankery je vysoce emisní?

Těžba LNG frakováním je z ekologických důvodů zakázána. Na dopravu LNG se spotřebuje třetina nákladu tankerů, další emise vznikají ze zkapalňování a odpařování. Na druhou stranu cena LNG je extrémně přemrštěná, plyn na pohon z břidlic je za 4 Kč/m3. Není proto důvod, aby ceny LNG v Evropě byly pětinásobně vyšší než v USA.

Z politických důvodů se zakáže ruský plyn a ruská ropa, černé uhlí naštěstí tolik nedovážíme. Budeme topit elektřinou, když náklady na její výrobu máme téměř nejnižší v Evropě, ale její cena pro odběratele v České republice je nejvyšší na světě? K cenám elektřiny je nutno v Česku připočítat i část dotací na obnovitelné zdroje ve výši 46 miliard korun za rok, a ty se každý rok zvyšují o inflaci. Nebo budou domácnosti topit uhlím a dřevem, průmysl mazutem a uhlím?

To se ptáte mě? Nezkusil byste spíš odhadnout, čím se bude topit Den poté, jak zněl název amerického katastrofického sci-fi thrilleru?

Koncepce vše na elektřinu se asi v České republice nezmění, to lobisté nedovolí. Základem energetické koncepce budou obnovitelné zdroje a hnědé uhlí. U obnovitelných zdrojů je problémem kromě nízké účinnosti to, že vyrábí elektřinu většinou v době, kdy není potřeba. Její podíl na výrobě elektřiny v Česku jsou proto jen 4 procenta a moc se nezvýší. Vracíme se proto do doby uhelné, do 70. let minulého století, kdy nebyl ještě zemní plyn. Koncepce vezme na milost i ropu a dřevo, protože máme důležitější úkoly, než je ekologie a ekonomika. Čeká nás zatažené nebe, návrat do smogu 70. let i životní úroveň ze 70. let. Emise prachu, s tím spojený rekordní výskyt rakoviny, infarktů, mozkových mrtvic, už nyní jsme v jejich počtech na předních místech ve světě. Budeme se dohadovat, jestli náklady na přímou a nepřímou lékařskou péči činí 50 nebo 100 miliard korun za rok. Domácnosti ani firmy nebudou mít na topení plynem ani elektřinou. Solární panely budou díky smogu vyrábět ještě méně elektřiny, povolenky se zruší. Teplárny se vrátí od plynu zpět na uhlí a stanou se základem bezpečnosti dodávek tepla, jako před 50 lety.

To není moc optimistická vize, ale zřejmě je možná, nebo dokonce i preferovaná. Ale jaké pak budou u nás ceny energie?

V České republice propukla megakrize, nejen energetická, ale i ekonomická. Před válkou se v Česku zvýšily ceny energie o 300 procent, v jiných státech V4 jen o 30 procent. Po vypuknutí války to je a bude v České republice až o 500 procent, v okolních státech 50 až 100 procent. Třeba na Slovensku je zafixovaná cena elektřiny na 62 eur za MWh, v Česku to bude 200 a více euro za MWh. Vracíme se do 70. let minulého století, i pokud jde o životní úroveň. Nejvíce postiženým státem bude zase Česká republika. Nejdříve dojde k dramatickému oslabení koruny, a pak se může zhroutit i celá ekonomika. Nemusí to trvat dlouho. Vláda nedělá vůbec nic, odmítá řešit příčiny krize. Za otop domu ekologickými palivy se zaplatí přes 100 až 150 tisíc korun za rok. Politici žijí v domnění, že obyvatelé v Česku mají doma každý pod polštářem statisíce korun. Ombudsman Křeček řekl, že stát by neměl podporovat jenom Ukrajince, ale také obyvatele České republiky. Hned se ozvaly hlasy po jeho odvolání.