Nebylo vám líto, když jste se dozvěděl, že Ministerstvo zdravotnictví ukončilo spolupráci s Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES), která v posledních týdnech organizovala či dirigovala naše životy? Spojujete si s jejím působením spíše moudrá, nebo ta méně rozumná doporučení?

Tak to mi skutečně líto nebylo. Rozhodnutí, která dramatickým způsobem omezují ústavou daná práva a svobody, musejí být založena na správně vyhodnocených datech a musí za ně být někdo zodpovědný. Spolek přátel Petra Smejkala samozřejmě může své názory, přání a tužby vykládat, kde chce, ale nemůže nahrazovat Ministerstvo zdravotnictví a jeho odborné orgány. Ministerstvo je povinné činit opatření zákonná, omezující svobodu jen v minimálním a nutném rozsahu a vyhodnocovat jejich účinek. Nedělá ani jedno z toho, ačkoliv k tomu má dostatek odborných orgánů – ÚZIS, SZÚ, laboratorní skupinu – placených z našich daní.

Jeden ze členů té mezioborové skupiny, matematik Jan Kulveit, prohlásil, že MeSES vycházela z evidence-based přístupu (tedy přístupu odvíjejícího se z nasbíraných dat) místo wishful thinking (tedy přístupu v češtině známého jako „přání otcem myšlenky“) a snažil se o mezioborový přístup v zájmu celé společnosti. Nemůže se tedy stát, že nám jeho rady a doporučení, jak dál postupovat, budou chybět, protože se přestaneme řídit fakty jako oni a budeme podléhat svým přáním?