Čtyřkoalice krade, co jí nepatří. Nýmandi zaslepení mocí. Vůdce naštvaných zemědělců vytahuje vidle

„Nezemědělci ČR – podpořte nás. My vás svými protesty nechceme srát, my chceme jen bez vládní diskriminace pracovat a žít a s vámi společně české potraviny jíst!“ To stojí na hlavní budově vašeho Zemědělského družstva Ostaš. Jak moc vás veřejnost podporuje?

Nejdříve je třeba říci toto. Vládní politici „čtyřkoalice“ si neváží soukromých majetků produkčních zemědělců. Přerozděluje, a tím i krade, co jí nepatří. Strany venkova KDU ČSL a STAN zradily český venkov za trochu toho vládnutí. To je důvod, proč jsme se na českém venkově museli tak razantně vymezit proti aroganci moci.

Oni klesli na úroveň let, kdy mnohými odsuzovaná vládní strana také přerozdělovala majetky. A tím tato vláda ideologicky okrádá nejdrobnější a podnikavě se rozvíjející vlastníky českého venkova.

Politická vyjednávání byla vládními stranami arogantně smetena. Ekonomická argumentace nad odbornými studiemi a dopady na zemědělské podniky a jejich spoluvlastníky nebyla povolena! Jako „mocní“ se postavili naší velké petici 14.920 petentů, kteří zastupovali 876 podniků s 200 tisíci vlastníky.

Takže je pro vás současná vláda zcela neakceptovatelná?

Co s takovými politiky zaslepenými dočasnou mocí a penězi z veřejných zdrojů? Zvolili jsme demokratické cesty odporu. Vyjednávání a snaha o argumenty. Marně! Hluchota? Neznalost? Účelovost? Zloba? Sebeuspokojení moci i penězi? To už nechme na vysvětlení historii!

Kdyby existovala hmotně a trestněprávní odpovědnost za rozvrat státu, tak by s námi nikdo takto nejednal! Prohráli jsme očekávaně bitvy v Poslanecké sněmovně, v Senátu i na ministerstvu zemědělství. Předsedu vlády a pana prezidenta jsme také s ochranou soukromého vlastnictví nezaujali.

Tak jsme se dle připravené strategie obrátili na občanskou společnost nezemědělců. Proto máme i ten plakát na správní budově Zemědělského družstva Ostaš.

Pochopitelně, že si uvědomujeme, jak je každý nezemědělec v Česku odtržen od své bývalé „kupky hnoje“, od které všichni pocházíme, a proto nějaké plakáty nemohou stačit. Jídla je stále dost a je i dostupné, tak proč by měli nezemědělci podporovat své zemědělce, když i vládní politici se o nich vyjadřují dehonestačně jako o agrobaronech natahujících své smrduté pracky jen po dotacích.

Co se tím snažíte říct?

Neuvědomujete si, přátelé, že jste obelháváni a mateni „hezkými“ traktory, nařčeními z agrobaronů a proruských švábů a podobnými populistickými „fialovými nesmysly“. Skutečnost je taková, že na zemědělské kompenzační platby jde necelých 0,5 % státního rozpočtu a většina z toho je z prostředků EU! Za tuto minipodporu máte kvalitní a cenově dostupné potraviny a udržovaný venkov! Nikdo vám neřekne, že „fialky a jejich spřízněnci“ jezdí v BMV, a ne v trabantech.

Nikdo vám neřekne, kolik a za jakou práci jsou štědře placeni z veřejných zdrojů, přestože naše země neprosperuje. Nemluví se o „přicuclících“ z kultury, o neziskovkách a o jiných podezřele potřebných, kteří tak razantně vystupují proti svým zemědělcům a potravinářům. My, malé, střední i velké zemědělské podniky pro české občany vyrábíme 85 % surovin. Pokud dopustíte náš rozvrat, tak vás minoritní zemědělství Česka rozhodně neuživí, a dovozy jsou vždy jen do času!

Brojíte proti vládě, přitom jste podpořili vyvěšením billboardu kandidáta ODS do Senátu Martina Červíčka tamtéž. Neprotiřečíte si?

I mezi vládními politiky jsou čestné výjimky, kterých si vážíme, a které jsme i masivně volebně podpořili. Musí to ale být slušní, pracovití a vnímaví demokraté. Politici s velkým P, třeba typu našeho senátora Červíčka. Na hejtmana jsme mu podporu z venkova nedali! Nešlo to! Hejtman byl dobrý, pracovitý, vstřícný, ale udělal chybu, že se spojil se zrádci českého venkova a s ideologicky pomýlenou „pražskou“ jakousi prospěchářskou komunitou TOP 09. Ta se prostě nepovedla!

Našemu bývalému hejtmanovi by slušela cesta „Kuba“ a potom by byl pro nás volitelný. My neusilujeme o navyšování celkových dotací, protože slouží k politické destrukci. Pokud by šlo ceny potravin navýšit, abychom i my zemědělci měli uhrazeny vlastní náklady, a neničila by nás diskriminace i z EU a světa, tak bychom byli nejšťastnější, kdyby se společnost na celém světě „kompenzační“ platby vzdala a přestali by se všichni míchat do věcí, kterým politicky ani odborně nerozumějí.

Jsme profesionálové českého venkova se vzděláním a praxí. Jedině my jsme vás schopni uživit za reálné tržní ceny. Výhoda by byla, že by každý věděl, jaká je skutečná cena potravin a tím by přestalo i plýtvání. Kdo se nebude umět ve své oblasti hospodaření odborností prosadit, tak ať dobrovolně nebo i nuceně ze zemědělství zmizí. Chce-li naše společnost opravdu „zemědělské skanzeny s lokální výrobou“, tak je tu ministerstvo kultury nebo místní rozvoj. Mohou být podporovány napřímo z daní „staromilců“. Nicméně každý občan, který má rád pořádek a řád, musí myslet na základ podnikatelské smysluplnosti. Každá vložená koruna se musí obrátit a přinést celospolečenský prospěch! Jinak se z dnešního organizovaného hospodářského průseru nedostaneme. No a to se dnes přes vládní ideologii neděje s výmluvami na Evropskou unii (EU).

Kdo je tedy hlavní žábou na prameni nerovnoměrného rozdělování dotací?

„Žábou“ na plýtvání finančních zdrojů je současná vládní garnitura nehospodářských nýmandů zaslepených mocí a ideologií. EU podmínky? Co jsme si dojednali, to tu dnes je. Ale nebere se v zemědělském vlastnictví ohled na jiné podmínky vzniklé po kolektivizaci. Nám byly dvory čtyřiceti lety rudé vlády rozvráceny a neměli jsme se v podstatě kam vrátit.

Hospodaříme ze společného dvora a většinou profesionálně v neprofesionálně nastavených mantinelech. Rozvrat byl stejný jako u církví a šlechty. Přesto nám nikdo nic za zničené dvory nedal, ale místo toho na nás uvalili restituce a transformaci, kdy se rozdělilo 100 % majetků. Takovýto přístup byl aplikován jen na družstva!

Jak hodláte postupovat?

Jako další řešení nerovných podmínek, diskriminace a útisku je, že budou podány dvě ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu České republiky (ÚS ČR). Výsledek pochopitelně není dnes předvídatelný. Podstatné ale je, že každý vlastník soukromého vlastnictví bude vědět, jestli Ústava a Listina práv a svobod chrání dostatečně i jeho majetek. Tedy, přátelé, i vašeho! Pokud se prokáže, že zemědělský majetek není právně ústavně chráněn, a kdejaká politická „svoloč“ na něj může kdykoli sahat, jako kdysi mému dědovi, potom je čas i pro vás všechny se ptát, jak to je s vaším soukromým majetkem do budoucna.

Jaké kroky tedy podniknete?

Produkční čeští zemědělci dnes mají už jen tyto demokratické možnosti obrany. Nálezy Ústavního soudu, kde jsou varováním důchody. Volby do Poslanecké sněmovny, kdy snad budou konečně poslány pryč strany, které si neváží soukromého vlastnictví, včetně zrádců českého venkova.

Můžeme ještě podle zákona vyvolat masivní občanskou neposlušnost ve stylu: „Nás je celkem málo. Vás je hodně, podpořte nás.“ Anebo, a to je krajní možnost, prodáme naše podniky a majetky, aby je už žádná vláda nikdy nerozkulačovala silou moci a peněz z veřejných zdrojů. Dnešní vládní politici je používají jako „zbraně hromadného ničení“ k rozvratu toho, co nám tak dobře slouží.

Ceny potravin pro nás všechny se musí narovnat tak, aby byly srovnatelné a konkurenční v celé stále ještě rádoby jednotné EU. Zatím jsme stále v pozici dobyté země, a to nejen v zemědělství!

Kdo to může napravit? No přece jen a jen my, přátelé. Zemědělci i nezemědělci.