V úterý se objevila informace o návrhu Energetického regulačního úřadu na zvýšení regulované složky ceny elektrické energie o 71 procent. Během hodiny dvou zareagoval premiér Petr Fiala s vyjádřením, že pro naprostou většinu zůstanou ceny energií zhruba na stejné úrovni jako letos, a kdo říká opak, lže a šíří paniku. Jak se v těchto protichůdných informacích orientovat?

Těžko. Ministr odpovědný za resort říká, že ceny vzrostou o deset procent, jeho premiér, že vzrostou úplně minimálně, a pak jsou tady propočty vycházející z návrhu ERÚ a ty hovoří o zvýšení ceny asi o 4 500 korun ročně pro průměrnou domácnost. Podle propočtů Centropolu (zde) se premiér nemýlí u lidí, kteří platili cenové stropy. Ti, kteří měli ceny pod nimi, by naopak měli platit o tisíce víc.

Čili je to kus od kusu a pro všechny je to závislé na vývoji cen elektřiny. Ta teď klesá, ale až tenhle rozhovor vyjde, bude už třeba zase růst. A ještě jedna věc – i současné ceny jsou v každém případě o mnoho vyšší, než byly před začátkem energetické krize. Ta začala půl roku před ruským útokem na Ukrajinu, takže ji válka nezpůsobila, jak nepravdivě tvrdí politici, jen ji umocnila.

Každopádně regulovaná složka bude dále zdražovat, na tom se lidé z branže shodují. A obecně, dokud nebude elektřiny dost, nebude levná. EU, vedená zelenými socialisty, přitom rychle míří k nedostatku.

Ale i bez této informační chaotičnosti se dá očekávat, že to s naší energetickou budoucností vypadá všelijak. Vás jako odborníka na energetiku asi nezaskočilo nedávné vyjádření generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše, že se uhelné elektrárny přestanou vyplácet už v roce 2025, navíc když se stejným tvrzením přišel už na jaře Pavel Tykač, majitel společnosti Sev.en, jež provozuje dvě velké uhelné elektrárny. Co tedy z jejich výroků vyplývá? Že by poté přestali uhelné elektrárny využívat?

Myslím, že z nich vyplývá přesně to.

Vláda však v programovém prohlášení slíbila odchod od uhlí v roce 2033, a to jen v případě, že za ně bude odpovídající náhrada. A nedávno ten termín potvrdila. Když dáme dohromady vyjádření šéfa ČEZ a tento slib vlády, tak budou od roku 2025 do roku 2033 fungovat uhelné elektrárny jako ztrátové. Ale protože to by jejich management zcela jistě nedopustil, tak co se bude dít? Stát jim bude ztrátu kompenzovat?

To státu nebude chtít dovolit Brusel. Česko nemá pro uhlí vyjednané žádné výjimky. Nejrychlejší cesta k rentabilitě uhelných elektráren – a časem se to samé bude týkat i plynových – je pozastavení emisních povolenek, nebo vystoupení z jejich systému EU-ETS (Evropský systém pro obchodování s emisemi). Hlavním argumentem proti tomu kroku je, že to nejde. Jak to, že najednou nejde odstoupit od smlouvy?