Jaký byl podle vás, a vlastně i pro vás, tento rok?
Vidíte, kdybyste se mne nezeptal, ani bych se nad tím nezamyslil. Nejsem zvyklý se ohlížet zpět, stejně už nelze změnit to, co bylo, raději hledím vpřed, co lze ještě udělat či ovlivnit, pokud je to možné. Obecně řečeno, jako každý jiný rok: ekonomika rostla, politici se hádali, otvíraly se nové kauzy a staré neuzavíraly…
Asi nejvíce si cením úspěchů našich sportovců od Ester Ledecké po Satoranského. Lze to změřit, je to exaktní. Pravda, účastníky dvou demonstrací Milionu chvilek pro demokracii lze také spočítat. Ale už těžko zjistíte, kolik z těch, kteří tak halasně požadují politické změny, šlo například k volbám volit naše politiky. To je totiž v demokracii konkrétní vyjádření vůle lidí. A je paradoxní, že lidé ve volbách – a nyní také v průzkumech veřejného mínění – dávají nejvíce hlasů tomu, kdo je na Letné terčem kritiky. Tak co je rozhodující – volby, nebo demonstrace? Tím nehoruji proti demonstracím, ale jen poukazuji na to, že demokracie má svá pravidla, a pokud bychom je chtěli měnit silou, stává se autokracií.
Do jisté míry platí totéž o novinařině: Dost dobře nerozumím pojmu investigativní žurnalistika. A jaká by měla být jiná? I takzvanou obyčejnou zprávu by měl novinář ověřit, osvětlit okolnosti, k níž se vztahují nebo ji podmiňují. Mám doma tenké bílé rukavičky, abych se mohl hrabat v archivech, a mobil plný adres, abych si mohl sjednávat schůzky. Nechci přijímat jen nějaké výroky a fakta z internetu, ale zjistit, co se za nimi skrývá, jaké souvislosti, okolnosti je provázejí a to mohu jen osobně, nikoliv telefonem s žádostí o jednovětnou odpověď. To je moje šedesátiletá zkušenost, ať už doma nebo při mých toulkách světem. Proto jsem se vždy snažil být osobně účastníkem nejdůležitějších událostí, najít možnost se seznámit s nejvýznamnějšími politiky.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala