Máme za sebou prezidentské volby, v nichž opět vyhrál Miloš Zeman. Rozhodly v jeho prospěch dvě televizní debaty?

Uvádí se to, ale reálně to v tuto chvíli nedokáže nikdo říci přesně. Roli to nesporně hrálo, ale jakou, těžko soudit. Průzkumy ukázaly, že Jiří Drahoš byl na vrcholu v prvním kole, zatímco Miloš Zeman byl tehdy hodně nízko a šel postupně nahoru.

Z toho mnozí vyvozují, že zvláště debata na Primě byla klíčová. Alespoň tak lze usuzovat podle chování sázkařů, kteří po ní začali více věřit ve výhru Miloše Zemana.

Jsou tu ale i jiné faktory. Dlouhodobě měl Miloš Zeman popularitu přes padesát procent. A to není přes padesát procent lidí u volebních uren, ale všeho obyvatelstva. Což znamená, že při šedesátiprocentní účasti by mu to mělo stačit na pohodové vítězství. Šlo tedy o to, jestli lidé – kteří byli se Zemanem v zásadě spokojení – a nedorazili v prvním kole k volbách, dorazí k tomu druhému. Podstatné je, že tito lidé dostávali vzkaz, že je to vážné. Mluvilo se o tom, že Drahoš má blízko k vítězství. Nakonec to vedlo k téměř rekordní účasti u voleb.

Odpůrci Miloše Zemana si polepšili oproti roku 2013 téměř o tři procenta, ale stejně ho neporazili. Co udělali špatně?

Je otázka, jestli kdyby to udělali lépe, zda by to stačilo. Média byla jednoznačně na Drahošově straně. V posledních týdnech to mělo podobu propagandistického stroje. Zvlášť Česká televize, Bakalovy noviny, Seznam. Měli finanční převahu, agitovali ve školách, dokonce blokovali Zemanovy příznivce na sociálních sítích. Už nemají co přidat. Všechny nástroje už použili a stejně to nestačilo. Samozřejmě kdyby vybrali lepšího kandidáta, kampaň vedli chytřeji, a ne tak agresivně, mohli vyhrát. Upozorňuji ale na další věc týkající se „kavárny“. Ti lidé se léta ujišťovali, že Miloš Zeman je senilní, bezmocný starý alkoholik. Kdokoliv, kdo to zpochybnil, byl vyloučen z okruhu dobrých lidí. Ujišťovali se v tom a vytvořili si tuto představu. Při debatách vidíte prezidenta, který vůbec není senilní, je chytrý, pohotový. Pro ně to musel být naprostý šok.

Ve své glose píšete, že není pravda, že je naše země rozdělena na dva přibližně stejné tábory. Můžete vysvětlit, proč si to myslíte?

Vypadá to nikoliv na půl na půl, ale dva ku jedné. Můžeme mluvit o rozdělené zemi, ale o dvou třetinách proti jedné. Podle mě to dává dobrý sociologický smysl. Když se podíváme na skladbu obyvatel, tak těch, o nichž se mluví jako o elitách, je zhruba deset procent. Dalších dvacet procent jsou ti, kteří se do těchto pozic snaží dostat. Anebo jsou s elitou nějak spjati. To nám dává dohromady třetinu. Samozřejmě to není úplně čisté, i mezi touto elitou byli nějací zemanovci a na vesnicích drahošovci. Ale v zásadě toto rozdělení odpovídá.

Viděli jsme to už v amerických volbách, kdy drtivá většina médií a elit byla proti Trumpovi, i u nás v parlamentních, kdy se útočilo na Babiše. Teď zase na Zemana. Není příliš agresivní přestřelená kampaň, kdy to vypadá, že jsou všichni proti jednomu, vlastně kontraproduktivní?

V určitých případech to může hrát roli. Miloš Zeman je ten, kdo s tímto umí pracovat. Upozornil bych ještě na jeden fenomén. Médium sice neviditelné, ale pro určitou skupinu voličů naprosto zásadní. To jsou takzvané řetězové e-maily. Dokážeme vidět počty článků na iDNES či iHNed. Ale jsou důchodci, kteří iDNES neotevřou, ale denně pošlou dál deset, dvanáct e-mailů. Toto médium získává obrovskou moc. Je totálně neorganizované, nesledovatelné. Je to médium, které nevidíme, a můžeme předpokládat, že bylo výrazně prozemanovské.

Bylo podle vás ve volbách důležité téma migrace? Drahošovi příznivci argumentovali tím, že pan profesor má na ni podobné názory jako Zeman, že odmítá kvóty a pomáhat je třeba tam, odkud lidé odcházejí. Podle vašich vyjádření jsem ale pochopil, že jste mu to úplně nevěřil...

Panu Drahošovi jsem to opravdu nevěřil a myslím, že mu to neuvěřil v zásadě nikdo. Víte, že ještě před rokem na začátku kampaně se vyslovoval pro masivní migraci. Hostil tady Organizaci islámské spolupráce. Byl tedy nejen obecně pro migraci, ale pro islámskou migraci. Pak najednou řekl panu Zemanovi, že na ni má stejné názory jako on. Když ale diskutujete s jeho příznivci, oni jsou všichni proimigrační. Slyšíte od nich, že žádná migrace nehrozí, že je to celé vymyšlené. Proč tedy jejich kandidát říká, že má stejné postoje jako Zeman? Drahoš tuto propagandu zkusil ve chvíli, kdy měl za to, že jeho vlastní voliči ho považují za proimigračního, a doufal, že tím otupí jádro Zemanových voličů a nerozhodnuté lidi. Zdá se, že to vůbec nefungovalo. Myslím, že je to proto, že pokud si vybíráte kandidáta, nevybíráte jen jeho osobu, ale také vnímáte trochu lidi, kteří za ním stojí a volí ho. Drahošovi příznivci po celou dobu vystupovali výrazně promigračně. Jeho poradce dal provítačský rozhovor na Seznam, německé noviny o něm napsaly, že Češi budou mít vítačského prezidenta. Spíš jde ale o příspěvky jednotlivých lidí na sociálních sítích. Prostředí, které bylo kolem Drahoše, bylo promigrační. Lidé to viděli. Pro mnoho voličů to mělo zásadní roli. Protože výsledek byl těsný, tak to dokonce rozhodlo. Spousta lidí by jinak nepřišla k volbám.

Kdo je poražený v těchto volbách?

Jiří Drahoš není zase tak významná postava. Objevil se v politice před pár měsíci a za pár měsíců skončí. Na straně kavárny je velké rozčarování z jeho výkonu. Pochybuji, že budou mít chuť ho někam dál nasazovat. Poraženým je nesporně kavárna. To znamená lidé, kteří jsou ve velkých neziskovkách, ve vedení korporací, kteří tlačí tu multikulturní agendu. Poražený je uhlobaron Bakala. Česká televize. Ta už překročila všechny bariéry otevřeného stranictví, dopustila se všech nekalostí a podvodů, které mohla udělat, šířila nepravdy. Stejně to nestačilo.