Ani Pavel, ani Babiš českou společnost nespojí. Jan Herzmann vysvětlil dlouhodobý střet „města a vesnice“

21.01.2023 14:11 | Rozhovor

„Pokud existuje napětí mezi venkovem a většími městy, dalo se očekávat, že se při přímé volbě prezidenta vyhrotí.“ Zkušený sociolog Jan Herzmann pro ParlamentníListy.cz shrnul současné střety mezi „vesnicí a městy“ po prvním kole voleb.

Ani Pavel, ani Babiš českou společnost nespojí. Jan Herzmann vysvětlil dlouhodobý střet „města a vesnice“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Herzmann

Ty se projevily vyostřenou rétorikou ve smyslu, že si venkov maže na chleba hnůj nebo že Praha a láska zvítězí nad vsí a nenávistí. Příčinou je volební mapa, která ukázala, že generála Petra Pavla volili spíše lidé z větších měst, zatímco šéfa hnutí ANO Andreje Babiše naopak. „Ten rozdíl, který se objevil v prvním kole prezidentské volby mezi výsledkem Petra Pavla a Andreje Babiše, se objevuje na hranici 40 nebo 50 tisíc obyvatel. Menší sídla hlasovala spíše pro Andreje Babiše a větší sídla, zejména Praha, pro Petra Pavla. My máme ve společnosti dlouhodobě určité napětí mezi politickou náladou těch menších sídel - včetně venkova, kam patří i menší města, a mezi zejména většími městy. A je v celku přirozené, že když takové napětí existuje, tak se při přímé volbě vyhrocuje, to se dalo čekat,“ řekl Herzmann.

Za zajímavé pak vnímá skutečnost, že podpora Danuše Nerudové, kandidátky, která v prvním kole skončila na třetím místě, velikostí místa bydliště téměř ovlivněna nebyla. Prozatím pro to nemá vysvětlení: „Ale je fakt, že podpora Nerudové byla přibližně stejná i napříč kraji, kde se pohybovala kolem 13 až 14 procent, takže to asi bude mít sociologickou příčinu,“ zauvažoval s tím, že rozklíčování důvodů nepřijde dříve než provedení sociálního šetření.

Volební preference podle životní úrovně

O rozdělenosti mezi takzvaným venkovem a městy v České republice se hovoří již delší dobu. Podobný trend byl vidět i při minulé volbě končícího prezidenta Miloše Zemana. Kdo k němu přispívá a proč ke střetům dochází? Podle zkušeného experta na sociologii jde o rozdíl v politických postojích mez většími a menšími sídly a obecně mezi venkovem a zejména největšími městy. „Je to jev, který sociologie pozoruje už řádově století a dost souvisí se životním způsobem v českých podmínkách. Řada lidí na venkově žije v obtížnější sociologické situaci, větší část patří k poraženým ekonomické transformace než ve velkých městech, speciálně v Praze. A proto jde zde vetší tendence preferovat politické síly, které jsou, řekněme, levicověji zaměřené, než je tomu ve velkých městech,“ vysvětlil k tomu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zeman: Fiala připomíná Hitlera v bunkru. BIS se chystá zatýkat

16:05 Zeman: Fiala připomíná Hitlera v bunkru. BIS se chystá zatýkat

Premiér Fiala svými výroky připomíná poslední dny Adolfa Hitlera v bunkru v době, kdy se k Berlínu b…