„To je portfolio marnosti, to je tragikomedie v přímém přenosu, co tu sledujeme v tuhle chvíli,“ rozjel se 1. místopředseda ANO Karel Havlíček ve studiu u Václava Moravce, když hodnotil, co dělá vláda Petra Fialy, tedy vláda ODS, lidovců, TOP 09, Pirátů a STAN pro občany. „Tentokrát, a opravdu výjimečně, jsem Studio VM viděl, protože mne zajímaly názory Radka Špicara. Překvapil mne ale dokonce i Václav Moravec, který si vybral za svou oběť digitálního ministra Bartoše, který se pokoušel Fialovu vládu hájit i nad rámec svých kompetencí,“ komentuje Zbořil. „Pan exministr Havlíček byl ‚opozičně‘ kritický a pan Špicar reprezentoval svou úroveň, nebo spíše úroveň svého úřadu, zodpovědně a se znalostí věcí. Diskuse ukázala, že pozice pana Bartoše, respektive Fialovy vlády, se hájí velmi obtížně, mj. i proto, že položená otázka je návodná a jak se dnes říká, trochu ‚populistická‘. Je to dáno povahou těchto diskusí, ale snad poprvé jsem byl svědkem, že zástupce vlády nepřímo přiznal, že vláda sice pomáhá, ale málo,“ dodává s tím, že proto došlo i na tradiční argumenty, že všechno špatné zavinily vlády minulé, a že současná vláda dělá a udělá všechno, čím se ty „chyby z minula“ napraví. „Pan Havlíček se držel argumentu ze známé písně Jiřího Suchého, že ‚léta zatím plynula‘, a že vláda ‚… tu stojí, a je jiná, než původně byl ideál‘. A tak páně Bartošův audit byl trochu zmatený a nesrozumitelný. Dovolil bych si odpovědět na vaši otázku tím, že nula od nuly pošla. Ale to stále ještě nevadí, protože nespokojenost s jednáním vlády sice roste, ale do voleb daleko. Sliby se budou i nadále slibovat, a blázni se budou radovat,“ podotýká.

Hnutí ANO přichází s myšlenkou, že by se příspěvek 5 tisíc korun měl vyplácet měsíc co měsíc, až do konce roku. Za to schytává obvinění z populismu. „Kdo v době růstu životních nákladů a inflace se utěšuje tím, že chodí hrát golf, tomu se těch pět tisíc bude zdát populismem, ať už se bude vyplácet v jakémkoliv termínu. Kdo bude dostávat faktury za plyn, vodu a elektriku stále rostoucím tempem, a bude si muset občas ještě jako méně majetný něco koupit k jídlu, a nedej bůh nakrmit své děti, ten si bude myslet, že je to málo. Ale až si to tyto dvě skupiny občanů začnou vyčítat, může se stát, že vláda se bude muset schovávat nebo dokonce utíkat, před všemi. Chudoba a bohatství jsou sice jevy relativní, ale mnohokrát v dějinách kvůli nim už nějaká ta facka padla,“ podotýká. 

Zatím se radujeme v tichém očekávání

A s jakým dojmem sledujete debaty o energetické a cenové krizi doktor Zbořil? Jak to zatím zvládá kabinet Petra Fialy? „Jak už jsem řekl, vláda slibuje a my se zatím ještě radujeme v tichém očekávání. Jednou ale se i ten nejplnější koš slibů vyprázdní a někdo se rozhodne nás všechny zachránit. Doufejme, že to nebude, jak to v dějinách bývá, zase jen někdo, koho V+W nazývali ‚spásonosným oslem‘ a nebudeme ti, kteří mu uvěří, ‚jen když nás hlučně osloví‘,“ říká Zbořil.

Jestli voliči pochopí, proč jim Fialův kabinet nemůže pomoci, to uvidíme hned v příštích komunálních a senátních volbách a později i v těch prezidentských. „Nechci malovat čerta na zeď, ale myslím si, že to nakonec voliči doma i v zahraničí ‚pochopí‘, a kdyby nechápali, spolutvůrci volebních systémů jim to už nějak zařídí a vysvětlí,“ komentuje Zbořil.

Hřib byl dřív nadšený z vítání běženců ze Středomoří a Blízkého východu

Primátor Prahy Zdeněk Hřib teď hrozí, že 15. června Praha uzavře své centrum pro přijímání uprchlíků. Někteří hejtmani varovali, že se zachovají podobně. „Pražský primátor je pozoruhodná postava politiky hl. m. České republiky. Zatím na sebe a na své kolegy v městských částích upozorňuje malováním jízdních pruhů, kladením různých překážek nejen řidičům, ale i chodcům a cyklistům, stavěním a bouráním soch, nebo třeba ‚zednářských‘ laviček, silnými slovy a jako správný pirát sliby, že jednou bude líp. Jako celá jeho strana byl nadšený z vítání běženců ze Středomoří a Blízkého východu, ti z Ukrajiny se mu už tak nelíbí. Nepoměr mezi 35 ukrajinskými Romy a 120 obyvateli v Kramolíně na Vysočině, u vodní nikoliv rekreační nádrže a nedaleko Dukovan, mu ve srovnání se stovkami Romů ve více než milionové Praze nic neříká, a hned by je chtěl rozesílat podle zřejmě jím stanovených ‚kvót‘. Tak je přirozené, že se takové rozpočítávání nemůže líbit nejednomu hejtmanovi nebo paní primátorce,“ komentuje Zbořil. 

Na Hlavním nádraží v Praze i v Brně problémy evidentně přetrvávají. „Kdo pamatujeme ještě pověstný Sherwood Forest před Wilsonovým nádražím v Praze, není to pro nás nic nového. Pan primátor asi neví, co to bylo, protože ve své minulé volební kampani s tím nepočítal a nikdo se ho na nic podobného neptal. Více se všichni zajímali o nápad Andreje Babiše stavět anticovidové stany v Letňanech. A křiku kolem toho bylo až moc,“ komentuje politolog. „Takže doufejme, že se tentokrát řídí tím mozartovským ‚Mí Pražané mi rozumějí‘ a nakonec to dobře dopadne. Anebo, jak říkají pesimisté – pokud se tato místa stanou prostředím, ze kterého se budou šířit infekce, a pokud nevíme, v jakém zdravotní stavu dospělí i děti jsou a co vlastně chtějí (v Brně prý nechtějí ani jídlo, ani přikrývky, jen tzv. příspěvky), budou problémy nejen trvat, ale budou vyžadovat maximální mobilizaci hygienických a obecně sociálních asistentů, o jejichž pomoc stáli ještě před několika měsíci učitelé ve školách základních i středních,“ dodává.