Za pár hodin budeme znát jméno českého prezidenta. Jaká byla předvolební kampaň? Bylo to hodně jiné než před 5 lety?

Ne, nebylo. První kolo je vždy vyřazovací a voliči vždy reagují stejně. S jistotou vyloučí všechny, jejichž ego je přerostlé příliš a zdravý rozum za ním pokulhává. Letos mezi těmito poraženými byla Danuše Nerudová, o které si její manžel myslel, že by mohla být českou Čaputovou a že je lepší než ostatní. No, nebyla. Byla to prázdná kariérní nádoba bez zkušenosti z politiky, bez zkušenosti z praxe.

Dále propadlý odborář Josef Středula, ten si dělal nejdříve naděje, že by mohl být kandidátem levice. No, nemohl… Zaprvé mu to nabídl bývalý premiér Sobotka, který s ostudou odešel z Lidového domu. Středula, stárnoucí pěstěný seladon s kapesníčkem v kapse od padnoucího vlněného obleku s hedvábnou kravatou na windsdorský uzel nemůže být odborářem, za kterým by šly davy dělníků. Je to vyjednavač, který se vždy dohodne. S kýmkoliv. A když přivedl „dav“ na demonstraci na Václavské náměstí, rozprchl se mu do hospod a nákupních center.

Jeho ekonomičtí poradci se stali poradci Andreje Babiše. Tisková mluvčí, která byla autorkou sloganu Konec levné práce od Středuly utekla, a tak vzal zavděk potulným prodavačem teplé vody Danielem Köpplem, který zároveň voral kampaň pro očkování na ministerstvu zdravotnictví. Vedle toho zaměstnával tým mladých sociálních demokratů, kteří se Sobotkou v čele prohráli ČSSD volby. Nakonec, když pochopil neodvratnost své minimální popularity, Středula odstoupil, ale doporučil svým voličům pravicovou ekonomku Danuši. Tím se vysmál všem odborářům do ksichtu. Takovýto dlouhodobě naivní politický odhad nemohl dopadnout jinak. Bude zajímavé, jak se se žluťáckým předsedou vyrovnají odborářští bossové, až prezidentská volba skončí.

Třetím hlupákem prvního kola byl bývalý ministr pro koordinaci tajných služeb Jaroslav Bašta, který zapomně,l z jaké partaje s jakou členskou základnou vzešla jeho ministerská kariéra, a na stará kolena se stal, ovšem v Okamurově SPD antikomunistou a vzpomněl si i na to, že byl kdysi disidentem. Dědečka blábolícího ústavní nesmysly pohřbili voliči tím, že i s tlampačovitou podporou SPD, několika desítek konzervativních spolků a trpasličích partají dostal ubohá čtyři procenta. Tím ukázal egocentrickému Okamurovi opravdovou opoziční politickou sílu SPD a možná předznamenal i odchod okamurovců z parlamentní politiky.

Posledním hlupákem byl bývalý rektor Karlovy univerzity a šéf lékařského konzilia hlavy státu Miloše Zemana, Tomáš Zima. Jeho ovšem nominovalo 13 senátorů, většinou protizemanovských. Otázkou, kterou si nechci ani klást, je, proč... Namyšlený hlasatel dutě prázdných vět a držitel Bludného balvanu za pavědecké covidové výroky skončil na chvostu prvního kola volby. O zbývajících nulách netřeba hovořit – ti v politice nic neznamenali před volbou a ani po svém nezvolení nic znamenat nebudou. I když třebas budou senátoři.