Při kandidatuře do Poslanecké sněmovny za VOLNÝ blok jste představila plán, a to snížení počtu ministerstev ze 14 na osm. Některé zrušit, jiné sloučit. Nová vládní pětikoalice však plánuje naopak zřídit ministry nové – i když ne celé úřady ministerstva, pouze funkci jednoho člověka – například pro digitalizaci nebo pro Evropskou unii. Jak se vám to poslouchá?

Nové ministerské funkce neznamená jen náklady na další tři, čtyři funkcionáře. Platit budeme také jejich sekretariát, náměstky, řidiče, prakticky celý plnohodnotný štáb. Jediné, na čem se ušetří, snad budou budovy ministerstev. Nicméně, náklady na členy vlády jsou nakonec tím posledním, co bude daňového poplatníka bolet. Mnohem horší je, že každý ministr bude vykonávat činnost prostřednictvím návrhů vyhlášek, regulací, příkazů a zákazů. Prostřednictvím každého ministerstva se budou do správy naší země dostávat další politické neziskové organizace, které dnes patří k velmi aktivním, či spíše aktivistickým autorům legislativy.

Mimochodem už jen navýšením počtu ministrů porušuje budoucí vládní koalice svůj program. Piráti a Starostové v koaličním programu slibovali: Snížíme počet úředníků. Koalice SPOLU zase hlásala: Konec byrokracie v Česku a důležitým cílem je zeštíhlení státní správy. Znamená to méně úředníků a byrokracie. I z toho je vidět, že své předvolební sliby nemysleli vážně, že se do Strakovy vily pouze prolhali. Možná proto už dnes podle průzkumů dvě třetiny Čechů nevěří, že pětikoalice přinese zemi změnu.            

Domníváte se, že vláda ve složení ODS, KDU-ČSL, TOP 09 nebo Starostů s Piráty bude s veřejnými financemi zacházet opatrněji, než vláda předchozí?

Přístup k veřejným financím lze posuzovat na základě předloženého státního rozpočtu. Rozpočet na rok 2022 navržený vládou Andreje Babiše byl hanebný. Rozpočet vlády Petra Fialy je však ještě horší: vůbec totiž neexistuje. Jak je možné, že strany, které se mohly v závětří opozice připravovat na vládnutí osm let v případě ODS, TOP 09, STAN, respektive čtyři roky jako KDU-ČSL a Piráti, nejsou schopny předložit návrh rozpočtu a raději se rozhodli pro rozpočtové provizorium? Co to vypovídá o jejich vedení a ekonomických expertech? Co dělali až doposud třeba v rozpočtovém výboru? Jak z opozičních lavic kontrolovali vládu?

V provizoriu se naše země za celou třicetiletou historii ocitla jen dvakrát – v letech 1999 a 2000 kdy se ovšem vláda Miloše Zemana opírala o pouhých 74 poslanců, zatímco vláda Petra Fialy bude mít, v závislosti na výsledku pirátského referenda, 104 - 108 poslanců. Mimochodem, je zde jeden významný precedent, který by měl znát minimálně nový místopředseda Sněmovny za koalici SPOLU Jan Skopeček coby žák prezidenta Václava Klause. Prezident Husák jmenoval Václava Klause ministrem financí až 10. prosince 1989, na schválení rozpočtu v nepoměrně bouřlivějším čase tak měla vláda pouhých 21 dní. Ministr Klaus proto sice navrhl rozpočtové provizorium na první tři měsíce roku 1990, ovšem zároveň razantně škrtl celou pětinu výdajů. To bylo rozpočtově odpovědné jednání, které dalo trhům jasný signál. Ničeho takového ovšem vznikající vláda schopná není. Koneckonců, jejím ministrem financí také není žádný ekonom.

Nicméně jako spoluautorka alternativního návrhu rozpočtu na rok 2022 mohu říci, že jej má vznikající vláda plně k dispozici ve prospěch naší země – jednoduše z něj uvidí, kde a jak navýšit příjmy a snížit výdaje. Stačí mít odvahu.

Formující se pětikoalice ale zároveň mluví o zvýšení slev na dani každý rok, investicích, zrušení EET, daňových prázdninách pro rodiny se třemi dětmi, zvyšování platů učitelů i důchodů a mnoho dalšího. Jak to podle vás jde dohromady s obrovským státním dluhem ve výši téměř jeden bilion korun?

Vznikající vláda se nikdy netajila tím, že chce a bude naši zemi dále zadlužovat. Co ale zapomněla zmínit je, že s růstem dluhu se bude prodražovat také jeho obsluha, růst tak bude ještě rychleji než nyní. Státní dluh už v příštím roce překročí tři biliony korun. Ostatně obě vládní koalice se na dosavadním zadlužování podílely – v opozici, když v roce 2020 hlasovaly pro deficit ve výši 200 miliard, nebo v případě ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN ve vládách.

Rovněž tvrdí, že digitalizace a zrušení úřednických míst přinese onu úsporu. Souhlasíte?

Digitalizace státní správy skutečně může vést k úsporám, ostatně jeden tabulkový procesor mnohdy nahradí několik úředníků. Záleží však na tom, kdo a jak bude digitalizaci provádět. Je jasné, že se bude jednat o prostor pro velký byznys se státem, tedy maximálně neefektivní a předražený. Navíc dosavadní vystoupení budoucího ministra financí Stanjury o přílišné digitální zdatnosti skutečně nesvědčí. Připomínám jeho vystoupení na zahajovací schůzi Sněmovny: Ten Word je mor. Ctrl+Ins, Shift+Ins a zapomněli jsme, že jsme zřídili jednu komisi v průběhu volebního období, takže je to zkopírováno ze zahajovací schůze nebo z druhé schůze minulého volebního období.