Od dubna jsme několik týdnů sledovali v Česku vlnu demonstrací namířených hlavně proti premiéru Babišovi. Teď je letní pauza, něco podobného se dá očekávat i na podzim. Vypovídají něco o naší společnosti? O co tu jde?
Vypovídá to nikoliv o racionálním objektivním pohledu na jednotlivé politiky, vládu a premiéra – na jedné straně nekritický obdiv a v určitém slova smyslu i jejich zbožštění v očích části veřejnosti, a na druhé straně zcela neobjektivní negativní hodnocení práce a osoby pana premiéra. Tradičně, ode zdi ke zdi. Názorové rozdělení společnosti ztrácí čím dál více jakoukoliv kvalitu objektivního hodnocení, racionality a alespoň náznak schopnosti a ochoty věci diskutovat a nalézt řešení, které by mělo šanci na co nejširší veřejnou podporu – vše se přesunulo do hysterické emotivní pozice: buď jsi přítel, nebo nepřítel, buď jsi rusofob, nebo rusofil, buď jsi vítač, nebo xenofob… Možná by stálo za to, kdybychom si začali připomínat, že všichni jsme občané České republiky a všichni si poneseme v podstatě stejný osud, pokud jde o naši zemi jako takovou – tedy zejména až by nastal, nedejbože, nějaký velký malér.
Pan Babiš jistě není žádný anděl a nikdy to o sobě netvrdil… Ale není to ani ďábel… Ostatně jako kdokoliv z nás.be

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban