Jste jedním z těch, kteří stojí za projektem Muslimové očima českých školáků, který má ve školách pozitivně prezentovat islám proti předsudkům a xenofobii. Co si od toho slibujete?

Hned na začátku bych Vás opravil. Není  účelem pozitivně prezentovat islám. Taková formulace nikde není ani na webu projektu. Jedním z cílů je redukovat předsudky a stereotypy o muslimech, ale také o jakékoli jiné skupině lidí, kolem kterých se předsudky tvoří. To mohou být Rusové, Romové nebo i ženy. Formou didaktických her s lektory a povídáním s lidmi, kteří rozumí problematice, se studenti středních škol mohou dozvědět, jak pracovat s informacemi, se kterými se dostávají do kontaktu. Učí se také rozeznat, zda je článek bulvárního charakteru nebo zda nese znaky korektní žurnalistiky.

Může se tak pomoci rozvinout středoškolákům kritické myšlení, především ve vnímání informací. Přiměje je to přemýšlet o obsahu, zdroji informací a ne automaticky vše pokládat za pravdivé. Vidíme tam určitý přesah, i když je projekt zaměřený na muslimy a islám. Motivace logicky vychází z toho, že jde o oblast, které se věnuji. Na základě průzkumu na středních školách zjistili organizátoři projektu, že na jedné straně studentům chybí základní informace o islámu a muslimech a že učitelům chybí pochopitelně čas, věnovat se tomuto tématu. Na druhé straně ale mají studenti zájem dozvědět se víc, protože o islámu se poslední dobou všude mluví.

Takže Vám jde i o respektování jiných kultur v České republice. Nebude takhle akce narážet na křesťanské hodnoty?

Nevidím střet s křesťanskými hodnotami, protože nejde o propagaci islámu nebo propagaci toho, že by lidé měli konvertovat. Vidím v tom pozitiva pro občanskou společnost, protože ta by měla být schopná kriticky přemýšlet, nepaušalizovat. Narážíme spíš na organizovaný odpor islamofobní komunity. Koordinovaně útočí na projekt, píší do institucí, médiím, na školy. S pobavením jsem sledoval, jak si pseudomédia předávají informace o projektu a pokaždé to nabere jiný rozměr. Nakonec z toho vyplynou takové nesmysly, že děti chodí na nějaké semináře, kde se jim vymývá mozek nebo že se jim dokonce platí za to, aby se aktivit zúčastnily. Studentům jsme zaplatili jednou, ještě před začátkem projektu, výměnou za souhlas s focením a natáčením informačních materiálů a za možnost pro lektory vyzkoušet si aktivity nanečisto ve volném čase po škole. Tematika je ale tak citlivá, že některé instituce a také Ministerstvo školství z toho začnou panikařit, jakmile jim dojde šest nebo sedm, vesměs dost primitivních, stěžovatelských e-mailů.