Začněme tím, co zajímavého Brity za poslední dva týdny potkalo, a nemusíme zůstat jen u politiky. Co byste vybral?

Na to by stačila dvě slova: Brexit a ragby. V seriálu „Brexit“ se za poslední měsíc v politice opět stalo tolik jako jindy za mnoho měsíců nebo let. Premiér Johnson si připsal dva výrazné úspěchy a jeden výrazný neúspěch.

Podařilo se mu to, co opravdu čekal jen málokdo. V doslova šibeničním termínu dojednal s Evropskou unií novou rozvodovou smlouvu, tentokrát bez irské pojistky. Karta Brexitu bez dohody v rukou premiéra jistě sehrála při jednáních svou úlohu. Neúspěchem pak bylo to, že se mu nepodařilo uskutečnit Brexit do konce října, jak sliboval. Vzhledem k rozložení sil v parlamentu to však asi ani nebylo možné. K jeho úspěchům však naopak patří to, že se mu podařilo prosadit předčasné volby.

Ty se uskuteční 12. prosince, co především by měly Spojenému království přinést?

Jisté je, že kampaň bude intenzívní a nelítostná. Zvláště hlavní rival, Jeremy Corbyn, bude jistě velmi militantní. Mezi volebními tématy nebude převládat jen Brexit, ale i témata jako zhoršující se bezpečnost nebo zdravotnictví. Nové složení parlamentu však o Brexitu a o jeho podobě snad už skutečně rozhodne. Co by si tedy Britové přáli pod stromeček, je jasná většina v parlamentu, která bude mít sílu rozhodovat.

Jak jsou pro ně v tuto chvíli rozdané karty a koho vy sám svým hlasem podpoříte?

Věřím, že vyhraje Konzervativní strana. Pan Corbyn je pro většinu Britů přeci jen velmi levicový. Středeční Daily Mail zveřejnil na titulní straně jeho fotografii s titulkem „Nenechte Grinche, aby vám ukradl Vánoce“. Důležité bude to, aby House of Commons, dolní sněmovna parlamentu Spojeného království, měl dostatek poslanců na prosazení brexitové smlouvy. Největším nebezpečím pro plány konzervativců by mohla být levicová koalice labouristů a liberálních demokratů. Liberální demokraté už teď slibují úplné zrušení Brexitu. Bude to ještě zajímavé.

V úvodu jste zmínil i světový šampionát v ragby, který se řadí spolu s olympijskými hrami a fotbalovým mistrovství světa ke třem vůbec nejdůležitějším sportovním událostem na světě. Je pro Angličany satisfakcí za minulý šampionát, při němž se před čtyřmi lety v domácím prostředí nedokázali dostat ani ze skupiny?

Na mistrovství světa v Japonsku Anglie v sobotním semifinále porazila Nový Zéland, který byl do té doby jasným favoritem na vítěze.

Ve finále se tak zítra utká s reprezentanty Jihoafrické republiky, kteří ve druhém semifinále porazili Wales. Pro Anglii se jedná o naprosto výjimečnou sportovní a kulturní událost. Zítřejší finále budou v Británii sledovat miliony lidí. Zajímavostí je, že Anglie po semifinálovém zápase dostala pokutu 2000 liber. Když během úvodu zápasu All Blacks tančili haku, přijali Angličané jejich výzvu s příslovečným ledovým klidem, několik hráčů však překročilo půlicí čáru, za což tu pokutu dostali.

Haka však All Blacks tentokrát nepomohla a z anglických ragbistů jsou už nyní národní hrdinové.

Co kromě Brexitu a ragbyového šampionátu stálo v poslední době z pohledu Britů za pozornost?

Začal bych třeba tím, že minulý týden zveřejnila BBC seznam nejvlivnějších „černých Britů“, což je citace samotné BBC.

Nejvlivnějším „černým Britem“ se tak stal podnikatel Ismail Ahmed, v první stovce se umístila například i vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle.

To je jistě pozitivní zpráva. Pokud si ale někdo naivně myslel, že na barvě kůže vůbec nezáleží, mohl být jistě po takové zprávě poněkud zmatený. A pokud by někomu náhodou existence takové ankety byť vzdáleně připomínala cosi rasistického nebo třeba pozitivní diskriminaci, tak se jistě velmi mýlí.

Nepochybuji, že negativních zpráv by bylo víc. Jakou z nich byste vypíchl?

Ve většině britských měst se v neděli slavil velký hinduistický svátek Diwali. Je to velmi hezké multikulturní obohacení plné světel. V Londýně však byl tento hinduistický svátek narušen pákistánskou muslimskou protestní demonstrací. Došlo navíc k incidentu, při němž byla napadena anglická novinářka Katie Hopkins, která přišla mírumilovný hinduistický svátek Diwali podpořit. Paní Hopkins je známá tím, že se netají svými kritickými názory na rozšiřování islámu v Británii. Je jistě možné s jejími názory nesouhlasit, ale to, jak byla muslimy napadena v ulicích Londýna, by prostě tolerováno být nemělo. Nedělní incident tak byl, bohužel, jen příznačnou ukázkou současného stavu ve společnosti. Přestože při protestech zasahovala dokonce i jízdní policie, tak je zajímavé, že hlavní britská média o incidentech neinformovala. Sami Britové se o těchto londýnských událostech dozvídali třeba z indických médií. Ukázky videa z napadení novinářky jsou vidět například na e-vydání India Today.

Novinářka Katie Hopkins čelí v Londýně nenávistným útokům pákistánských muslimů. Screenshot Twitter.

Nedělní muslimské protesty v Londýně označují indická média jako hindufobní a rasistická.

Jaká zloba a agresivita čiší z protestujících pákistánských muslimů a muslimek je vidět i na videu na twitterovém účtu samotné Katie Hopkins. Tweet mi přeposlal můj anglický kolega, bývalý voják. Když jsme o událostech včera diskutovali, tak řekl, že dle jeho zkušenosti s názory Katie Hopkins souzní naprostá většina původních Angličanů. Vzhledem k mlčení médií obíhá teď nedělní nahrávka z Londýna mezi Brity podobně jako kdysi v Československu slavný záznam projevu Milouše Jakeše v Červeném Hrádku. Skutečně by mě před lety ani nenapadlo, že v Česku bude jednou větší svoboda slova než v Anglii.

Už dříve jsme se bavili o historicky rekordní kriminalitě s použitím nožů. Změnilo se v Británii v tomto směru něco?

Ano, změnilo, bohužel, k horšímu. Před dvěma týdny zveřejnila BBC nové policejní statistiky, které ukazují, že ke konci června tato kriminalita opět vzrostla, tentokrát o dalších sedm procent. Předchozí smutná rekordní statistika je tak opět překonána, jde o nové historické maximum.

Mezi města, kde počet útoků noži narůstá nejrychleji, patří Londýn, Manchester, Slough, Liverpool a Blackpool, tedy města s největším přistěhovalectvím.

Britský podnikatel pákistánského původu Azad Chaiwala tvrdí, že jeho stránky pro hledání dalších manželek pomáhají budovat větší a lepší rodiny. Screenshot The Sun.

Jaké další multikulturní obohacení Spojené království momentálně zažívá?

Zajímavá je například velmi se rozmáhající polygamie, tedy mnohoženství. Přestože je polygamie v Británii zakázaná, zákon nepokrývá takzvané náboženské sňatky. Pan Azad Chaiwala z anglického Sunderlandu přišel se zajímavým nápadem využít k hledání dalších manželek internet. Jeho webová stránka má již desetitisíce spokojených uživatelů.

Zakladatel stránek pan Chaiwala tvrdí, že jeho stránky pomáhají vzniku větších a lepších rodin. The Sun cituje například pana Tarika, lékaře z hrabství Yorkshire, který byl se službami polygamních stránek velmi spokojen. Další ženu si prý hledal proto, že cítil, že má ještě hodně co dát i mimo rámec svého stávajícího manželského vztahu.

Screenshot úspěšné anglické stránky pro hledání druhé, třetí, nebo čtvrté manželky.

Jeden můj bývalý kolega se mi kdysi chlubil, že on má již ženy dvě a přemýšlí o třetí. Stačí prý konvertovat k islámu a můžu mít taky žen, kolik chci. Na mou otázku, jak je to možné, když je polygamie v Británii nezákonná, suše odpověděl, že to se přeci na náboženské sňatky nevztahuje.

Tak taková je každodenní mozaika současné moderní multikulturní Británie. Pokud se Česká republika vydá stejnou cestou, tak už aspoň bude vědět, do čeho jde.