Rusko uznalo Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a posílá tam svoje vojáky. Doteď mělo v těchto oblastech vliv řekněme neoficiální, teď i oficiální. Co se tím vlastně mění? „Mění se to, že dohody Minsk 2 jsou zřejmě mrtvé, pokud Rusko uznalo tyto dvě republiky jako dva nezávislé státy. Je otázka, zda Rusko bude mít zájem zabrat Doněckou oblast celou, tedy i za hranice těch dvou republik, které nekopírují celou tuto oblast, kde žije ruská menšina. Myslím si, že v tuto chvíli ne. Domnívám se, že Rusko – přestože takto silně přitopilo pod kotlem a rozehrálo nebezpečnou hru – stále do nějakého velkého konfliktu jít nechce,“ myslel si Andor Šándor, a to z řady důvodů. „Ví, že by tento konflikt byl drahý. Jak ve smyslu vedení války, tak kvůli západním sankcím. Bylo by dost mrtvých i na ruské straně. Nejsem si jist, zda by pro toto byla vůbec podpora mezi ruským obyvatelstvem. Jedna věc je verbální podpora politice, druhá ale podpora tomu, že vám tam umírají synové a otcové. Kdyby došlo k regulérnímu konfliktu, těch ztrát by mohlo být hodně,“ upozornil.

„Uvidíme, jak se k tomu postaví Západ. Zda se už uzavřela diplomatická jednání a budou následovat jen sankce. Nebo bude snaha tento konflikt ještě nějak urovnat. Obávám se však, že Rusko z těchto dvou republik už asi neodejde. Je to další precedent, pokud jde o nějakou svrchovanost. A to můžu souhlasit s hodnocením Ukrajiny, jaký je to vlastně stát, jak je vytvořen, jak je na tom ekonomicky špatně, jak je rozbit pokud jde o oligarchy a také jak je málo populární pro vlastní občany. Když si uvědomíme, že po dobu existence nezávislé Ukrajiny z ní odešlo až patnáct milionů lidí. Což není příliš důkaz toho, že občané Ukrajiny by měli velkou důvěru ve vlastní zemi,“ poukázal.

Teď jde o to, jestli Putin půjde dál, jak tvrdil britský premiér Boris Johnson, že chce obsadit Kyjev. „Nedomnívám se, že by Rusko chtělo zabrat celou Ukrajinu. Na to by potřebovalo zlomit odpor ukrajinské armády, což by pro něj byl problém. Morálně zlomit odpor ukrajinského obyvatelstva, což by byl také problém. Kontrolovat potom celé území a vytvořit efektivní okupační správu znamená obrovské peníze, které tam musíte nalít. Potřebujete na to pět set až sedm set tisíc vojáků, kteří také něco spotřebují,“ objasnil Šándor.

Pokud Ukrajina zaútočí, bude z toho válka

Jak zareaguje ukrajinská strana? Jsou to cizí jednotky na území Ukrajiny, nebudou oni teď chtít zaútočit? „Pokud zaútočí, tak z toho bude válka. Nejsem si jist, jestli je to v někoho zájmu. Možná paradoxně – i když je to kacířské – se Zelenskyj toho problému s ruskojazyčnou menšinou prostě zbaví. Oni stejně neměli žádnou jurisdikci osm let nad tímto územím. Měli s tím pouze problémy – střelba, mrtví. Stálo je to obrovské peníze při vyzbrojování a udržování armády. Je to kacířská myšlenka, možná za to budu kritizován. Žádný politik v Kyjevě samozřejmě toto nemůže vyslovit nahlas, protože by ho to okamžitě smetlo,“ konstatoval.