Blížíme se třicátému výročí začátku ekonomické transformace Československa v tržní ekonomiku. Jak ten proces hodnotíte?
Základních cílů bylo dosaženo, ale mohlo to být uděláno samozřejmě lépe.
Jak to myslíte?
Myslím to tak, že ten základ toho, abychom se přeměnili v tržní ekonomiku a stali se součástí Západu splněn byl. Horší už je to s tím pomyslným doháněním Západu, v životní úrovni, ve výši platů.
Říkalo se, že si utáhneme opasky a za několik let dotáhneme v životní úrovni Německo…
Ano, ale pro mne bylo a je takovým tím vytouženým referenčním bodem Rakousko. A jeho dotažení se jaksi neuskutečnilo, respektive ta pomyslná vzdálenost mezi námi a jím se za těch třicet let zas tak moc nezkrátila. To, že jsme předstihli v HDP Řecko, Portugalsko a blížíme se úrovni Španělska, je pěkné, ale pro nás ten skutečný cíl je Rakousko, jelikož když se podíváme zpět do historie, tak ekonomická úroveň Rakouska a Československa v roce 1938 příliš rozdílná nebyla. Jedna věc jsou totiž ekonomické průměry a ukazatele typu HDP – a druhá věc je, jak jsou na tom občané.
Ti jsou na tom v Česku jak?
Řada lidí si žije mnohem lépe než v minulém režimu, část je na tom hodně dobře. Ale pak je tady také část, která na tom zas tak dobře není a v nějakém smyslu je na tom i hůře, než byla za socialismu. Jako příklad může sloužit fakt, že například postavit si rodinný domek je dnes mnohem nákladnější, a pro řadu lidí dokonce ekonomicky zcela nedosažitelné. Oproti tomu v 60. a 70. letech minulého století si domky stavěli řadoví pracující. Dnes jim to půjde už jen velmi těžko. Pak je tu i část lidí, která má zase pocit, že se toho pro ně tak moc nezměnilo.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž