K rozsudku Nejvyššího soudu v kauze H-Systém se vyjadřuje kdejaký politik, ale co mu říkáte vy jako právník? Překvapil vás?

Já jsem překvapen. Tento konec je špatný konec. Ta kauza se táhne dlouhou dobu, od devadesátých let. Pro ty normální lidi, kteří podruhé investovali do nemovitostí a mají o ně teď přijít, je to neuvěřitelné. Souhlasím s vyjádřením pana prezidenta, že je to špatný obrázek české justice, zejména s ohledem na její výsledky a lidskost. Tohle je naprosto nelidské rozhodnutí.

Ale co by bylo podle vás spravedlivé? Existuje další část poškozených klientů H-Systému, která také zaplatila za bydlení, ale neměla možnost si domy dostavět jako klienti z družstva Svatopluk díky spojení se šéfem H-Systému.

V každém případě velká část věřitelů dostane navíc pětistovku nebo tisícovku z peněz lidí, kteří si domy dostavěli v domnění, že si dokončují svoji vlastní stavbu. Takže nemyslím, že by byl rozsudek spravedlivý, protože odškodnění se bere z peněz a majetku těch, kteří investovali do stavby domu. A to rozhodně spravedlivé není. Jestli někdo měl ty peníze dostat zpátky, tak jsou to ti, kteří je v dobré víře do dostavby vložili.

Ale bylo jejich jednání opravdu v dobré víře, když nový konkursní správce upozorňoval, že to je zvýhodnění části věřitelů, a když soud rozhodl, že pozemky i základy dostavovaných domů jsou součástí konkursního majetku, protože nikdy nebyly převedeny na družstvo Svatopluk, takže ti lidé věděli, že zhodnocují majetek někoho jiného? Navíc zástupci družstva byli ve věřitelském výboru, takže museli vědět, že nestačí slib nějakého úředníka, ale že by dohodu konkursního správce a družstva musel posvětit konkursní soud, což se nestalo.

Ti lidé byli v dobré víře proto, že je původní konkursní správce ujistil, že to udělat mohou. Oni mu uvěřili a dostavěli domy. Nový konkursní správce, doktor Monsport, pak řekl, že to není v pořádku, ale obecný i odvolací soud dal za pravdu lidem, kteří tam peníze vložili. Jestliže tito lidé věřili dvěma soudním institucím, to znamená nalézacímu a odvolacímu soudu, komu jinému by, proboha, měli věřit? Oni absolutně nemohli čekat, že dovolací soud udělá salto mortale, všechno otočí z nohou na hlavu a v podstatě je postaví do pozice totálních žebráků. A to se děje ve 21. století.

Já konkursnímu správci nezávidím, protože tohle je totální právní paskvil. Jen chci říci, jestli je něco smrtelnou ranou do zad justice, která už má pokažené renomé, tak je to tohle. Nejvyšší soud spáchal harakiri, když rozhodl, jak rozhodl. Tady měl operovat s dobrými mravy, jak to udělaly oba předchozí soudy, jak ten první, tak ten odvolací, a ne říci, že dobré mravy tady nelze uplatnit a vzkázat: zaplaťte si to potřetí. Já už bych taky ničemu nevěřil. Nejhorší na tom je stres, ten se podepisuje na zdraví lidí. Obávám se, že potom, co ti lidi prožili, už jim nikdo to zkažené zdraví a ten pokaňhaný život nevrátí.