V noci 25. prosince má skončit nouzový stav. Od některých odborníků se ale ozývá, že by měl být prodloužen. Myslíte si, že trvají důvody pro jeho vyhlášení?

Neslyšel jsem žádného odborníka na právo, který by volal po prodloužení nouzového stavu. Volali po tom zastánci covidistického strašení, aniž by však uvedli, v čem jsou omezení za současného nouzového stavu významně jiná, než mohou být za stavu pandemické pohotovosti podle pandemického zákona. Považuji rozhodnutí vlády Petra Fialy neprodloužit nouzový stav za správné. Chybou již bylo jeho vyhlášení v listopadu 2021.

Zástupci nové vlády říkají, že i bez nouzového stavu je možné přijímat účinná pandemická opatření, v režimu nouzového stavu. Udělejme si v tom tedy jasno: Jaká opatření umožňuje pandemický zákon?

Pandemický zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví umožňují Ministerstvu zdravotnictví se souhlasem vlády vydat řadu omezení. Ovšem v případě omezení stravovacích služeb vyžadují, aby se tak činilo v epidemické oblasti, ne plošně. A to je dobře. Pandemický zákon umožňuje též testování zaměstnanců či žáků. Ani k nošení roušek není nutné mít nouzový stav.

Pokud by vláda vyhlásila opatření, která by přesahovala mantinely pandemického zákona, očekáváte, že by bylo možné se rychle dovolat spravedlnosti?

Dnes řeší návrhy proti mimořádným opatřením Nejvyšší správní soud v řádu měsíců. Osobně mám jako advokát podaný návrh ze srpna 2021, a dosud nebylo rozhodnuto.

Na co byste upozornil vládu z hlediska právního základu boje s pandemií? Na co by si měla dát pozor, a co by třeba měla dělat jinak než její předchůdkyně?

Měla by studovat rozsudky Nejvyššího správního soudu a vyvarovat se toho, že bude nezákonná opatření vydávat znovu skoro stejná, jen s jiným datem a číslem jednacím. Bohužel takto se pohrdavě k  právům občanům chovali bývalí ministři zdravotnictví Arenberger i Vojtěch.

Máte zatím pocit, že nová vláda chce k boji s pandemií přistupovat jinak? Některá prohlášení nového ministra zdravotnictví naznačila, že chce více než na represi sázet na důvěru ve veřejnost…

Mám naději, že by se mohlo postupovat podle práva a rozumně. Neprodloužení nouzového stavu to dokazuje. Uvidíme, jaká opatření vláda zavede a jak bude respektovat právo.

Nedávno vydal k pandemickým opatřením poměrně významný nález Ústavní soud, když se zabýval stížností proti pandemickému zákonu. Co říkáte na argumentaci, kterou ústavní soudci v nálezu předložili?

Ústavní soud v zásadě pandemický zákon akceptoval. Problém nevidím ve znění pandemického zákona, ale v neústavní praxi předchozích ministrů zdravotnictví, kteří jej nerespektovali a vydávali zákazy, které pandemický zákon a zákon na ochranu zdraví neumožňoval.

Někteří poslanci hovoří o návrhu Ústavnímu soudu na zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o povinném očkování pro osoby nad 60 let a některé profese. Je podle vás tato vyhláška protiústavní? A jak myslíte, že rozhodne současný Rychetského konstituční tribunál?

Někdy přirovnávám rozhodování soudů k ruletě, tedy nevím, jak rozhodne Ústavní soud. Osoby na území Čech, Moravy a Slezska jsou povinny se podrobit plošnému pravidelnému očkování, které stanoví vyhláška Ministerstva zdravotnictví. Vyhláška však musí respektovat zákonné zmocnění v § 46 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví, který umožňuje nařídit toto očkování k zamezení vzniku a šíření závažných infekčních onemocnění. Tomuto požadavku covidové očkování neodpovídá, protože nedokáže zabránit šíření infekce. Nákaza třikrát očkovaného prezidenta republiky, třikrát očkovaného policejního prezidenta, plně očkovaného ministra zdravotnictví a hlavní hygieničky to dokazuje. Dokazují to i týdenní čísla nově hospitalizovaných za týden 6.–12. 12. 2021 v nemocnicích, v poměru 2082 neočkovaných na 1616 očkovaných, tedy asi 56 % neočkovaných a 44 % očkovaných. V nejrizikovější kategorii osob starších 70 a více let je v nemocnicích 861 neočkovaných a 1124 očkovaných, tedy 43 % neočkovaných a 57 % očkovaných.

Zákon umožňuje povinné očkování k zamezení vzniku a šíření nemoci, nepoužívá pojem pouhého omezení nemoci. Je to také důkaz, že ze všech státem nařízených očkování je covidové očkování nejméně úspěšné. Je to jako s očkováním na tradiční chřipku – účinné je něco přes půl roku a ještě neochrání před všemi mutacemi.

Povinné pravidelné očkování podle zákona o ochraně veřejného zdraví nelze vyhláškou nařídit z důvodu lehčího průběhu nemoci, ale jen z důvodu zabránění šíření infekce. Očkování, které nebrání šíření infekce, nemůže být nařízeno pouhou vyhláškou, ale zákonem.

Vyhláškou lze nařídit omezené zvláštní očkování pro stanovený okruh osob, které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění. Toto zmocnění neumožňuje plošně stanovit tuto povinnost zdravotníkům, hasičům či vojákům, ale jen těm osobám, které budou na ohrožených pracovištích. Tedy je možné tak nařídit očkování osob na covidových odděleních nemocnic, případně záchranné službě. Zákon však neumožňuje takto postupovat vůči osobám, které nejsou na ohrožených pracovištích, např. jsou na očním oddělení, kde se covid neléčí. Rozdílný přístup by měl být i u hasičů či vojáků. Voják, který může být nasazen v rámci covidové pomoci do ohroženého domova důchodců, se očkování bude muset podrobit, ale voják, který je pilot, tak se na něj povinné zvláštní očkování nevztahuje, protože pilotní kabina není pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění.

Je zřejmým zneužitím moci, pokud je covidové očkování nařízeno dobrovolným hasičům, kteří nejsou v pracovním poměru, a jejich dobrovolná jednotka není proto pracovištěm, což vyžaduje zákon. Je navíc zřejmé, že při hašení běžných požárů není člověk více ohrožen infekcí než při jiné činnosti. Je to sprostý útok ministra na dobrovolné hasiče a obecně prospěšnou dobrovolnickou činnost. Hygiena nemá evidenci dobrovolných hasičů. Pokud obce nepředají seznamy s osobními údaji dobrovolných hasičů jednotky příslušné obce hygieně z důvodu nezákonnosti takového nakládání s osobními údaji, ochrání dobrovolné hasiče v obci. Ti svěřili své osobní údaje za účelem pomoci lidem v krizové situaci, ne za účelem nucení k nezákonnému povinnému očkování a pokutování.

Podle § 46 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví se pravidelné a zvláštní očkování neprovede při zjištění imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního stavu, který brání podání očkovací látky (kontraindikace). Vyhláška vůbec nepočítá se zdravotním vyšetřením osob před vpichem vynuceného očkování. Ignoruje se i prodělaná nemoc. Takže podle Vojtěchovy vyhlášky se mají očkovat i ti, kteří nemoc prodělali nedávno či dokonce jsou aktuálně nemocní covidem. To je hrubý rozpor s tím, co doporučují i odborníci, kteří jinak podporují očkování. Ministr Vojtěch ve snaze podpořit odbyt vakcín na trhu vystavuje lidi riziku.

U jiných povinných očkování nařizuje počet přeočkování vyhláška. V případě covidového očkování to ministr Vojtěch převedl na výrobce vakcín. Počet přeočkování totiž není obsažen ve vyhlášce, ale má se řídit návodem k očkovací látce. Stát to neovlivní, ale zaplatí. To je tunelování státního rozpočtu a nepřípustné převedení ukládání povinností lidem na soukromé subjekty v cizině – výrobce vakcín.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch podepsal vyhlášku o povinném covidovém očkování 7. 12. 2021 a vydána byla ve Sbírce zákonů 10. 12. 2021. Tedy týden před jmenováním vlády nové v době, kdy vláda Andreje Babiše byla v demisi a ministr vykonával svou funkci dočasně do jmenování vlády Petra Fialy. Formálně má ministr v demisi u nás stejná práva jako ministr vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny. Avšak vzhledem k absenci důvěry Poslanecké sněmovny, má takový ministr činit jen nutná a neodkladná rozhodnutí. Vyhláška nařídila splnění povinného očkování do konce února 2022, nešlo o nutný a neodkladný právní akt. Ministr Vojtěch věděl, že nová vláda a kandidát na ministra zdravotnictví s podstatnou částí obsahu vyhlášky nesouhlasí. Ze strany ministra Vojtěcha šlo o jednání svévolné.