Senátoři se rozhodli podat na prezidenta Miloše Zemana ústavní žalobu. Dali přitom dohromady hned šest skutků, kterými měl naplnit přečin nazvaný „hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku“. Jak z tohoto pohledu hodnotíte skutky, které senátor Láska s kolegy prezidentovi vytýkají?

Těžko se vyjadřovat k dokumentu, který sice mám k dispozici, ale který nebyl nikde zveřejněn, pokud vím.

Osobně si stojím za tím, že prezident Zeman ústavu nikdy neporušil a na mém blogu je k tomu velmi podrobná právní argumentace; zatím jsem ani v náznaku neslyšel žádný protiargument, který by mne přiměl mé závěry korigovat či přehodnotit, či přesněji, neslyšel jsem zatím vůbec žádný protiargument – slyším stále jen různá tvrzení, která lze shrnout tak, že vláda stojí a padá s premiérem, prezident nesmí hrát žádnou vlastní politickou roli a není ničím víc než automatem na podpisy. Proti tomu stavím koncept, doložený výkladem nejen gramatickým a logickým, ale i systémovým a historickým, že česká vláda nestojí a nepadá s premiérem a že prezident má být pojistkou proti Parlamentu a politickým stranám, což se projevuje zejména při sestavování vlády a v zahraniční politice.

Jediný přešlap, kterého se Miloš Zeman pravděpodobně skutečně dopustil, je nejmenování profesorů – a to paradoxně proto, že tato jeho pravomoc dnes už není uvedena v ústavě, jako tomu bylo v letech 1920–1992, ale vyplývá pouze ze zákona (o vysokých školách), a právě proto ji lze považovat za určitý druh správního řízení. Kdyby byla v ústavě uvedena, správnímu řádu ani žádnému jinému zákonu by ji podrobit nešlo – ústava je víc než zákon, a proto se zákony musí přizpůsobovat a být vykládány v souladu s ústavou a nikoli naopak.

Senátor Michael Canov se k žalobě odmítl připojit a vysvětlil to tím (stejně jako jeho další kolegové), že skutky, které jsou prezidentovi vytýkány, se staly již v minulém volebním období. Prezident by přitom podle něj měl být stíhán pouze za to, co provedl v tomto volebním období. Jak to vidíte vy, dochází zánikem prvního a počátkem druhého mandátu k nějaké specifické formě „prekluze“?

Pokud je to opravdu tak, pak je to od něho tak trochu alibismus… trochu dost. Zrovna od něho bych to nečekal. Mrzí mě, že tito senátoři nenašli dost odvahy otevřeně říci, zda se podle nich Miloš Zeman velezrady dopustil nebo ne nebo že to prostě neumějí posoudit. Velezrada je vážná věc, tam by se nemělo lavírovat.

Jinak ne, žádná lhůta tam není… ale uvědomíme-li si, že tento typ žaloby má sloužit jako záchranná brzda, logicky se s ní nesmí otálet… jinak se můžete dočkat otázky: „A opravdu je situace tak vážná, když vám to tak dlouho trvalo? A když je tak vážná, jak to že tady ještě jsme?“ Garantuji vám, že kdyby situace byla skutečně vážná, bude taková žaloba sepsána přes noc, dopoledne se o ní bude hlasovat, odpoledne o ní Ústavní soud rozhodne a večer bude prezident vyveden z Hradu. Bez zbytečného odkladu, protože každý odklad by byl fatální.