Při pohledu na skutečnost, že zdražuje téměř vše, na co se člověk podívá, nepřekvapí, že se to týká i zemědělských komodit včetně brambor, jejichž cena někde vystoupala až ke 20 korunám za kilogram. Do jaké míry se na cenovém nárůstu podílí psychóza v duchu „když všechno zdražuje, zdražím také“ a do jaké míry je skutečný růst nákladů související s produkcí, skladováním a distribucí brambor?

Na ceně 20 korun za kilogram se nepodílí žádná psychóza o zdražování, ale následující faktory. Jednak brambora, která je nákladná na přihnojení průmyslovými hnojivy, hlavně draslík a fosfor, musela započítat čtyřnásobné ceny průmyslových hnojiv, které nejsou k dispozici. Navíc skladování probíhá v termoskladech, v nichž se cena elektrické energie zvýšila několikanásobně. Stejně tak distribuce brambor je závislá na ceně jednoho kilometru, který se zvýšil o cca 80 procent. Maloobchodní prodej nabízí zemědělcům cenu od 4 do 6 korun za kilo včetně balení, popřípadě praní brambor. Ale zemědělci by uvítali cenu 8 až 9 korun za kilo, což by jim zajistilo minimální rentabilitu. Maloobchodní prodej má náklad na prodej cca 20 procent, přesto vámi zmiňovaná cena už je na 20 korunách za kilo a předpokládá se růst ceny až do 30 korun. Takže opět prvovýrobce nedostává nic, kdežto maloobchodní prodej inkasuje více než 100 procent.

Z vaší odpovědi je zřejmé, že na cestě od výrobce ke spotřebiteli dochází k neopodstatněnému nárůstu ceny až na jeho konci, tedy při prodeji. Co se s tím dá dělat a nezaspali zákonodárci nebo také ministr zemědělství Zdeněk Nekula?

Jak bylo uvedeno, rozumné by bylo při ceně 6 korun za kilogram zvýšit cenu na maximálně 9 korun, což by uhradilo cca 1,20 Kč na kilo náklad prodeje a maloobchodní prodejce by inkasoval 1,80 Kč za kilogram, což je 30procentní zisk z nákupu brambor za 6 korun kilo. Tento neutěšený stav chování maloobchodních prodejců jednoznačně zavinil nefunkční zákon o významné tržní síle, který jak ministerstvo zemědělství. tak Parlament v podstatě neřešil.

Česko má nejvyšší ceny elektřiny v rámci Evropské unie. Co tahle skutečnost znamená nejen pro cenu brambor, ale pro celé potravinářství v tuzemsku? Může dramatický vývoj cen energií otřást trhem s potravinami u nás?

Za tím je nesmyslný nárůst cen elektrické energie způsobený cenou emisních povolenek, které se zvýšily třikrát až čtyřikrát, než byl předpoklad, a nesmyslná Lipská burza. Dramatický vývoj cen energií už otřásl trhem s potravinami, vždyť velká část potravin zvýšila své ceny o 60 až 80 procent a předpokládá se, že je v dohledné době zvýší o další desítky procent.