Aktuálním tématem je nový vývoj v obchodní válce mezi Čínou a Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump rozhodl o tom, že USA uvalí od podzimu cla na dovoz čínského zboží. Čína reagovala oslabením vlastní měny. O tom, že je jüan uměle podhodnocován, byť nepřiznaně, se ovšem spekuluje již několik let. Co od této mocenské hry mezi USA a Čínou můžeme očekávat, kdo má navrch?

Kdo má navrch se podle mě objeví až v klíčovém okamžiku celé této hry, kterým budou americké prezidentské volby v příštím roce. Do té doby bude podle mne Čína vyčkávat.

Proč?

Číňané si mohou myslet, že Trumpa počátkem roku 2020 nahradí v Bílém domě někdo jiný, někdo, kdo by třeba nebyl až takovou neřízenou střelou, jako je současný americký prezident, někdo, kdo by byl čitelnější. Takže klíčové bude, kdo bude zvolen, protože jestli Trump v Bílém domě zůstane i na další funkční období, tak Číňané začnou dělat ústupky a to pravděpodobně někdy v polovině roku 2021. Taková věc by z Trumpa udělala de facto vítěze obchodní války.

A když Trump neobhájí?

Pokud Donald Trump znovu zvolen nebude, tak z Bílého domu odejde jako poražený. Bude vykreslen jako ten, kdo obchodní válku a možná i měnovou rozpoutal, ovšem nedokázal ji dotáhnout do konce. Bude to symbolické i v tom, že Trumpův protějšek, čínský prezident, Si Ťin-pching zůstane ve funkci dále. Takže si lze hypoteticky představit situaci, kdy Si Ťin-pching bude s nějakým Trumpovým nástupcem uklízet ten pomyslný nepořádek. Alespoň v takovém světle by situaci vykreslil ten potenciální kandidát Demokratické strany, který by Trumpa v Bílém domě nahradil. Pro Trumpa je tak naprosto klíčové, aby byl americkým prezidentem zvolen znovu.

Sleduje Trump svými kroky proti Číně něco konkrétního, nebo jde nyní skutečně již o část jeho předvolební kampaně?

Američané již delší dobu sledují s určitými obavami nástup Číny. Není to pouze Trump, kdo je proti Číně takto razantní, je to i jeho administrativa a zčásti i americká administrativa dlouhodobě. Jedná se o určitý širší posun v rámci amerického establishmentu. Trump nyní, když už třeba i na přímluvu amerického establishmentu tu obchodní válku s Čínou rozpoutal, rozhodně nebude tím, kdo by chtěl ztratit tvář. A to znamená, že to požene do extrému. Jediné, co by ho mohlo odradit je, kdyby se začaly propadat americké akciové trhy. V takovém případě by totiž mohlo být výrazně ohroženo jeho znovuzvolení.

Ekonom Lukáš Kovanda (Foto: Hans Štembera)

Číně má dlouhodobě pověst levné továrny světa. Tento status jí v 70. letech umožnili získat právě sami Američané. Nemůže to být tak, že se nyní Američané snaží Číně zabránit ve snaze této nálepky zbavit a opatřit své zboží vyšší přidanou hodnotou?

Do jisté míry to tak je. Spojeným státům do značné míry vyhovoval stav, kdy Čína byla dílnou světa a za hubičku vyráběla levné hračky, levná trička pro celý svět a pro Ameriku zejména. Největší objem tohoto levného zboží odcházel právě do Spojených států. V USA to mělo pozitivní dopady: například to pomáhalo držet na uzdě inflaci. Nestoupaly tam tolik ceny a americký spotřebitel z levného čínského zboží profitoval. To se projevovalo třeba i tím, že spotřebitelé měli vyšší důvěru v americký politický systém.

Jenže tomuto stavu je nyní konec. Čína se snaží výrobu obohatit o vyšší přidanou hodnotu a už nechce být onou levnou výrobnou světa. Navíc má velmi ambiciózní cíl se do roku 2025 stát až jakousi technologickou velmocí. To by nakonec znamenalo nejenom velmi silné postavení Číny v oblasti technologické a ekonomické, ale nakonec i v oblasti vojenské. Zkrátka nebude to jen otázka mobilních telefonů, ale i nejmodernějšího vojenského zařízení. V takovém případě by Spojené státy byly ohroženy už i geopoliticky. Lidé kolem Trumpa si toto uvědomují. I proto nyní americká administrativa začala činit kroky, které by pomyslný nástup Číny zpomalily, zbrzdily, v ideálním případě pak zastavily. Jenže to už zřejmě není možné.

Čína a USA jsou ekonomiky vzájemně extrémně propojené. Je vůbec možné, aby z této přetahované jedna ze stran vyšla vítězně, aniž by sama sebe dramaticky poškodila?

Není to možné. Už nyní vidíme, že obchodní válka oslabuje obě ty ekonomiky. Donald Trump, aby oslabování americké ekonomiky zmírnil, velmi bezprecedentně, a to i z historického hlediska, tlačí na centrální banku ve smyslu, že jí poměrně otevřeně naznačuje, co by měla dělat, a sice snížit úrokové sazby. Trump prostě podle mého počítal s tím, že Čína ustoupí. Jenže když vidí, že se tak nestalo, snaží se dělat kroky, které by odlehčily ekonomice tak, aby to do těch voleb prostě nějak doklepal.